Ať žije nový most!

krakonos(75)
Published in
#cesky
Words
375
Reading
2 min
Listen
Play
3y

Sliboval jsem, že budu takovým pražským sloupkařem a budu mimo jiné informovat o podstatných událostech v hlavním městě. Politikové přicházejí a odcházejí, ale stavby zůstávají. A tak jsem se byl na jednu dnes otevřenou podívat.

Supermarkety, parkovací domy, kancelářské budovy... To u nás roste jako houby po dešti. Ale mosty... Poslední se otevíral před třemi lety. Trojská lávka. Protože ta stará spadla. A teď. Holka.

Nová lávka mezi HOLešovicemi a KArlínem. Proto ta zkratka.

Měla být hotova už v roce 2022. Ale znáte to. Podloží, vícepráce. To je u každé stavby. Takže s půlročním zpožděním a "o něco" dražší. Z plánovaných 200 milionů se cena trochu zvedla. Na 300 milionů. Ale co to je, že? Ale stojí! (Teda kolem 14.hodiny ještě stála.)

Politici řečnili. (Jan Čižinský, starosta Prahy 7. Postupně dával interview každému, kdo před něj nastrčil mikrofon.)

Lidé proudili.

Všichni jsme fotili. Někdo na profesionálnější techniku, někdo na mobil...

Mařeno, hele, Hradčany!

A na druhé straně mostu tekla také Vltava. Neznámá panoramata se naskýtala. Ono se stačí posunout o pár metrů dál a pod jiným úhlem vypadá všechno jinak...

Labutí píseň přívozu na Štvanici. Bude jezdit jen do konce tohoto měsíce. Už je zbytečný.

Jasně, že je to šité horkou jehlou, aby se stihl termín. Z toho plyne spousta nedodělků... (Pan starosta zase dává interview někomu jinému.)

Třeba se most zase na pár měsíců zavře a bude se dodělávat a opravovat.

Ke každé veřejné stavbě patří umění. Ono se na ně musí pamatovat nějakým promilem z ceny stavby. Že by to byla alegorie Vltavy? Nebo neteř hlavního projektanta? Nevím. Nedohledal jsem.

A hodovalo se. Nejen páni. I na kmány zbylo. Já byl po obědě, tak jsem si stoupl jen do fronty na zmrzlinu. Rozdávala se přesně dvě hodiny. Pravé italské gelato. Co kus, to originál. Příprava jedné trvala 2 minuty. Takže bylo obslouženo 60 lidí. Já byl poslední. Hezký to den...

Takže jsme si každý něco odnesl. Někdo dojmy, někdo fotografie, někdo řízek, já vzpomínku na zmrzlinu. Půjdu se tam podívat tak za měsíc. Sednu si na lavičku a budu hodinu počítat, kolik tam přejde lidí. Ona je ta lávka hezká. Ale jestli je k něčemu...

P.S.: Nasekal jsem spoustu fotek. Některé kloudné, většina ne. Ale třináct a dost. Snad se ještě o nějaké někdy podělím...