Taky byste přáli tátovi, aby byl čtvrtý na kandidátce v Novém Strašecí?
Společně pro Nové Strašecí a Pecínov.
Bude pátý, jako žolík, kdyby se dostal na Radnici, prý aby řídil investiční skupinu nebo co. Ekonomic(!)e nerozumím, ale tátu můj blog prý taky chvíli bavil.
Přiznal jsem se mu, že o jeho dnešním rozčílení napíšu na blog, je to první věc, kterou jsem sem napsal, ale táta být pátý chce a nejvíc se rozčílil, že Petru Pilátovou chtěli dát na čtvrté místo, jenom proto, že je žena a to prostě pro tátu není nosný argument.
Jsme v tomhle stejní, argument pro politikaření, že je tam málo žen, když tam mají Skálovou, je blbost.
Blog jsem ale otevřel s jiným záměrem, chtěl jsem se přiznat, jak hovím s léčbou.
Inu kdo si hoví, je mu hovno. Mně už ani hovna nesmrdí, zkuste pár antipsychotik a vyčmuchat přírodní lejno.
Užívat si, jak je to přírodní celkem jde, ale já byl dneska u Jarolímka v Polepech a řešil něco, jako, že člověk je dospělý v pětatřiceti, protože se konečně spojí, to se započlo se sexem...
Bože, je to asi fakt věčný!
Já tam jel včera a byl jsem vybaven třemi zásobami prášků na víkend a když jsem zjistil, že jsou v automatických mlýnech, kde babička pracovala a pořádají se zde výstavy, jel jsem do Pardubic.
Tak počkat, to jsem se dozvěděl až když jsem byl chvíli v Práglu a luštil kousek nahrané knihy, jestli to není nevhodný matriál. Ano Matriál bez e: (Může to být budoucí sprosté slovo).
Holt je to dobrý doktor, nabídl se mi, že to dílo dokončí a já si tak říkám: Fajn... Ale budeme muset přiznat, že si pro vyvolené na Ecency vedu deník i nadále.
Tady všechno zůstane, i proto, o čem dnes píšu: Zapomněl jsem si omylem dvě ze tří zásob prášků, oboje na bytě v Praze, ale absťák nebude, pač jsem dostal na Pardubické psychiatrii totožné (nikoli stejné - čti proč je jednička jednota a dvojka identita v mých zásadních dílech).
Chvála Pánu, už mě tu znaj, jestli od chvíle, kdy jsem na příjmu našel Sáru, nebo se o mně vědělo takříkajích odjakživa, nevím.
A do prdele, co až to budou tisknout do kamene: "On zapomněl prášky, aby jí mohl spatřit, nebo to byla náhoda?"
To je fuk, že jsme jeli v autě, dal jsem Rzewskiho podruhé bez not a slitoval jsem se nad interpretací Argerich Ravelova klavírního koncertu G dur, protože jsem chtěl kontrolovat cestu, i když je na tátu spoleh.
Já raději vše s notama.
Máme už noty i na auta, ale kontrolovat obojí ještě neumím. Asi jsem fakt chlap.
