Text pro 18. 2. Atrium Žižkov v Mosty soudobé hudby – Horáková/Lorenz/Beinhauer | Facebook
Ke své skladbě píšu:
Je Furiant Antonína Dvořáka na dvě, nebo na tři? Je Hudební obětina Bacha a Missa prolationum Johannese Ockeghema učebnicí žánru hádankového kánonu? Jsou sebereplikující melodie podle Toma Johnsona v jeho díle vyčerpané? Je unisono podle Pavla Zemka Nováka nejčistším kontrapunktickým žánrem?
Mé melodie jsou stejně tak polymetrické, jako Dvořákův Furiant, stejně tak hádankové, jako Bach a Ockeghem, rozšiřují techniku sebereplikující melodie, která je užita v Johnsonově Rational Melody číslo 15 a „La vie es sie courte“ a unisono využívají v hoketech do stejné míry jako Pavel Zemek Novák, ve fázování jsou podobné minimalismu Stevea Reicha. Kde jsem v melodiích já? Nevím, nejsou to moje melodie, byly tu vždy, protože jsou z přísných číselných sekvencí generujících sebereplikující melodie podle Toma Johnsona. Jsem možná první, kdo je využil, ale vymáhat na nich autorství by bylo hrubé k matematické materii, nejsou mé, ne, nikdy nemohou být, je to více objev, než dílo, více nález, než skladba. Stojím v nich jako otec, ten své děti rovněž nevymýšlí, stojím v nich jako vědec, který zkoumá, jako vizionář, který doufá, že na jeho dílo bude navázáno. Slyšte stejné zmatení jako já, v čase, kde se dělí soběpodobnost na logické hudební celky, kde si hrajeme, jako s kuličkovou dráhou, jako s mašinkami, nebo autodráhou. Modelařina, hra v čísle, sebepřesah v geometrii. Trochu ode mě, trochu od Matthiase, Terky a Miroslava: Mateníky!
V současné době Jan Kotyk studuje třetí ročník HAMU, obor skladba, u profesora Martina Smolky. Dva ročníky absolvoval u prof. Hanuše Bartoně. Studoval na konzervatoři, obor skladba, ve třídě Miloše Orsoně Štědroně. Hlásil se k přímému vlivu skladatelů, s nimiž se setkal v rámci Kroměřížského Postfestu. Kromě klavíru se učil také hry na varhany. Je vítězem mezinárodní skladatelské soutěže Generace mladých skladatelů do 21 let a Asociací hudebních umělců a skladatelů mu byla udělena cena nejlepšího Čecha do 30 let v téže soutěži. Skladba Malý harmonický labyrint zazněla na mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka, kterou nastudovali Ostravští komorní sólisté a tato kompozice byla uvedena v Českém rozhlase Vltava. Spolupracoval se souborem Enseble Terrible. O projektu Obleva realizovaném v Gotické věži HAMU v roce 2022 byl s autorem natočen rozhovor rovněž na rozhlasové stanici Vltava. Na festivalu Pražské jaro byla uvedena autorova skladba Preludium a fuga po vzoru Toma Johnsona, která je matematicky strukturovaná, pročež se dá hrát i pozpátku, v inverzi a v inverzi pozpátku. Je odvozena z problému šachové kultury, kdy kůň má skákat po šachovnici takovým způsobem, aby na každé pole skočil jednou. Autor má zkušenosti s duševním onemocněním, a i se snaží o destigmatizaci duševně nemocných. I když zkušenost s duševním onemocněním někdy není jednoduchá, hudba autorovi otevírá prostor pro zvládnutí složitých stavů. Vnímání hudby je pro autora někdy úplně jiné než pro ostatní lidi, i díky tomu může hudbu reálně hmatat, zároveň přes zrak se mu hudba nejlépe chápe a čísla mu pomáhají se hudbě přiblížit.
