A teď, když jsem se vyzpovídal, chtěl bych ukázat své analýzy k harmonizaci šílenství
Na HAMU mi nedala Oplištilová, která už přečetla o hudbě pěkných pár knih, zápočet za následující analýzy, protože v nich prý nebyl graf a protože v ní snad byla chyba. Já asi vím, co myslela, ale mail jsem nečetl, když mi neuznala tu skromnou a ještě lepší analýzu Weberna a tu důležitou, která byla o mně.
Zdravím,
při práci mě napadla myšlenka na realizování variací na Weberna, až je budu mít, můžu je předvést na hodině.
Zatím nemám počítač, tak to nevyvedu, analýza je skromná a vím to, kdybyste chtěla něco dodělat, pošlu to znovu, ale do konce zkouškového už nestíhám.
Mějte se
Honza
Dobrý den, Honzo,
zaslaná analýza je opravdu – jak sám píšete – skromná. Bohužel na zápočet nestačí, a jelikož zkouškové skončilo, na opravy už není prostor.
S pozdravem,
Opl
Zdravím,
ptal jsem se na studijním a prý je toto omyl, jen nemůžete zapsat zápočet přímo v KOSu přímo Vy a musíte to poslat na studijní. Prý mi to rádi napíšou, když se nějak dohodneme.
Psal jsem v létě a na podzim sto stran analýz mého čtyřhodinového cyklu (https://youtu.be/…en8), které posílám v příloze.
Při analýze Weberna jsem dostal nápad vytvořit variace, až je budu mít, můžu Vám je ukázat, připadalo mi hloupé od začátku do konce přepisovat, co se ve skladbě děje, připomíná mi to otročinu, na variacích můžu demonstrovat, že skladbě rozumím i se zvukovým výsledkem. Až budu mít poč, tak se do nich vrhnu.
Nevěděl jsem, že rozsah toho textu bude problém, tak posílám i ten delší, připadalo by mi hloupé, kdybych se zahloubal do analýz a pak odevzdal práci, kterou mi neuznáte a nebudu moct dokončit ročník. Každopádně kdybyste nechtěla práci o mojí hudbě, můžu doplnit i toho Weberna.
Ale musím říct, že autorské analýzy jsou něco, co v hudbě zoufale chybí a tedy je to hodnotné, protože co autor tají, to už někdo jiný nemusí nikdy vyhmátnout.
Text obsahuje poznání ohledně neoriemanovských prostředí: dvojdvojfunkční systém a teorii o funkcích v tonálním diamantu.
Opět můžu práci demonstrovat na hodině, zároveň bych chtěl říct, že se můžeme "vymluvit" na ten papír, co jsem posílal a právě toto považovat za alternatvní plnění povinnosti, když nemám docházku. (Pro rozsah)
Datumy doufám nebudou problém. (Práci jsem věru nevyvedl za den, dokončena byla v říjnu 2024)
Díky za spolupráci!
Honza
No a blbej zápočet jsem nedostal, hlavně, že o tom četla knížky, tady je ta skromná (a lepší):
Koncert pro devět nástrojů
Anton Webern
Kvaternion: (čísla určují začátky těch kterých řad, vlevo originály, nahoře inverze, vpravo raky a dole inverze raka)
9, 11
6,
5,
1,
H
B
D
Es
G
Fis
As
E
F
C
Cis
A
4,
C
H
Dis
E
Gis
G
A
F
Fis
Cis
D
B
As
G
H
C
E
Es
F
Cis
D
A
B
Fis
G
Fis
B
H
Es
D
E
C
Cis
Gis
A
F
Es
D
Fis
G
H
B
C
As
A
E
F
Cis
E
Es
G
Gis
C
H
Cis
A
B
F
Fis
D
D
Cis
F
Fis
B
A
H
G
Gis
Es
E
C
Fis
F
A
B
D
Cis
Dis
H
C
G
Gis
E
8, 10
F
E
Gis
A
Cis
C
D
B
H
Fis
G
Es
7,
B
A
Cis
D
Fis
B
G
Es
E
H
C
As
A
Gis
C
Cis
F
A
Fis
D
Es
B
H
G
Cis
C
E
F
A
Cis
B
Fis
G
D
Dis
H
3,
2,
Řada je složená ze čtyř durmollových trichordů, kdy druhý je inverze raka prvního, třetí inverze prvního a čtvrtý rak prvního. Prostřední tóny trichordů tvoří zmenšeně-zmenšený septakord a váží na sebe vždy na jednu stranu velkou tercii a stejným směrem malou sekundu. Vidíme zároveň, že má-li tento vztah k prostřednímu tónu splnit každý trichord, jsou z něj v řadě udělané všechny myslitelné možnosti (malá sekunda dolu na začátku, velká tercie nahoru na začátku, velká tercie dolu na začátku a malá sekunda nahoru na začátku.), první hexachord zároveň vyplňuje Messiaenův modus 1.3 a druhý hexachord je o triton vzdálený prvnímu, jako i třetí trichord triton od prvního a druhý od čtvrtého.
Prvních pět řad (do taktu deset) je oblast hlavního tématu, exponované je přitom v prvních pěti taktech. Druhá řada je inverze raka první řady a je stylizovaná rytmicky inverzně, rozkládá přitom stejné trichordy, jako první řada, rozdělení na trichordy je důležité pro celou skladbu, v prvních dvou řadách je přitom tento „durmollový“ trichord rodělen na velkou tercii a malou nonu, ve třetí řadě jsou dva tvary rozděleny na velkou tercii a velkou septimu a pak na malou sextu a velkou septimu, téma uzavírá klavír akordy.
Instrumentačně se zde devět nástrojů (tři dřeva, tři žestě a tři strunné nástroje, přičemž jeden z nich klavír.) dělí o řadu dělenou na jednotlivé trichordy a vzniká „klangfarben melodie“.
Druhé téma je složitější a pokračuje až do taktu 27, oproti tvaru, v kterém byl vždy trichord dělen melodicky na směr „skok nahoru-skok dolu“, je zde úprava složitější. Téma je zároveň v pianové dynamice a graduje do taktu 22, aby se potom zase ztišilo, šestá a sedmá forma řady se dostává na začátku do kontrapunktu nástrojů a klavíru a tímto způsobem je s řadou nakládáno i dále, nástroji prochází řada a jinou je doprovázena v klavíru. Klavír zde hojně využívá intervalu velké septimy. Desátá a jedenáctá forma řady jsou stejné, jako osmá a devátá (takt 16 a 17), ale řada zde není celá, jen jako kdyby chvíli pokračovala v repetici.
Dále jsem v analýze zastavil kvůli kompoziční práci s materiálem: Ptal jsem se: Lze harmonii převrátit, aby měla tonální výklad? Lze kontrapunkt doplnit protihlasy, aby měl tonální výklad?
Otázka vyvolává další otázku: Lze variační technikou vyložit původně atonální skladbu kadenčně? A vznikne tedy „a-a-tonalita“?
Hned na začátku mě napadlo, že první a druhý a rovněž třetí a čvrtý trichord jsou v kvintovém poměru D-T.
S B nónovým akordem spojujeme Es dur-moll a s E nónovým akordem A dur-moll.
První co mě napadlo, bylo do prvního akordu přidat septimu as, což posílilo vztak k Es, do třetího pak d, což posílilo vztah k A, později jsem vztahy rozšiřoval a napadla mě myšlenka zhušťující minimalistické struktury postavené na zaloopovaných smyčkách z původní Webernovy kompozice.
Zjistil jsem, že když budu chtít doplnit trojzvuky pro tonální propojení akordů na první stránce, vznikne další dodekafonická skupina tónů, což není až takový objev, protože je tvořena ve struktuře trichordy vzdálenými o triton k těm původním a tedy komplementárními k řadě.
Pak jsem vypracoval plán, jak s první stránkou zacházet, aby se struktura zhustila, ztonálněla a zředila.
Ve třetí vrstvě by byla řada prezentována zvonovými trojzvuky, tedy ve zvonové barvě, které propojí původní řadu dominantními kadencemi, trojzvuky budou stát na fundamentech původní řady, ale budou jí harmonizovat v tritonech, vznikne spektrální doprovod.
Dále hexachord, který z původního trichordu vznikne, bude rozložen na dva kvintakordy, kterými bude zase doprovozen, tritonový vztah kvintakordů bude rozdělen v polohách.
Pak se může smyčka zřeďovat a kvintakordy lze obnažit. Původní struktura zhoustne a pak se vyloupne diatonický výklad zředěním. Na konec smyčky lze dát rozvod například do A dur, nebo přes dominantu Es do As dur.
Zde je tabulka, kterou budu později realizovat a bude-li fungovat, chci vypracovat variace na celou první větu v tomto duchu:
h-b-d
es-g-fis
gis-e-f
c-cis-a
nahrávka
as
nic
d
Nic
klavír
f-e-as
a-c-cis
d-b-h
fis-g-es
zvony
E dur, B dur
c moll, fis moll
E dur – B dur
c moll, fis moll
klavír
E 7
fis moll 6
E 7
fis moll 6
Tím, že jsou vrstvy kompatibilní, lze zhušťovat i opačným směrem a začít s kvintakordy například o triton vzdálenými a dospět a skončit u Webernovi původní struktury.
Variace realizuji brzo a můžu je předvést na hodině, skladba by měla mít minimalistického ducha a gradační oblouky, tímto způsobem lze vždy vybrat výsek Webernovi kompozice, zaloopovat jí, zhustit, vyředit a pokračovat dál.
A tady je ta důležitá:
(………………….)
