Za mě hrdina dneška, ale hlavně proto, že jsem o něm slyšel dnes poprvé.
Při návštěvě Uppsaly...
Lidé se k dnešnímu dni vyjadřují k mezinárodnímu právu, ale to už prostě z nějakého důvodu dodržovat nejde, Amerika ať to s Židy prosím vyhraje. Ostatně: Je to vyvolený národ (i můj).
A dost o válce, nemám to téma rád...
Tenhle chlapík Nathan, podle toho, co říkal při návštěvě města táta, dostal Nobelovu cenu za mír v roce 1930 rok před smrtí.
Svolal prý církevní představitele všech církví, akorát katolíci prý dostali výslovný zákaz se sjezdu účastnit, což mě zpětně dost mrzí. Byl dokonce znalec nějakých zvláštních náboženství, které sám nevyznával - hezké.
Dozvěděl jsem se, že Švédským národním světcem je svatý Erik.
Dozvěděl jsem se o Vikingské Valhale ad.
Uppsala za mě jede, co se děje v Íránu přesně nevím, ale dneska jsem z komentářů dostal na chvíli schízu a musel jsem to rozdýchat ve sprše a v pokoji pro hosty - NIc pěkného...
Pro dnešek přináším paradoxně půodní mojí představu pralesa ze srpna (v počítači se ještě našla), jako ilustrace deliria je text adekvátní, jde o skorosmysly se zvláštní poezií, zachycené na papír při zvláštních úvahách:
Dokonce mě v Uppsale v jednom kostelíku (Naproti katedrále), nechali si zahrát přede mší na varhánky, hrál jsem Pět drobností pro mamku:
Na nahrávce slyšíte vynikající Ivču Měsíčkovou, dnešní nahrávka dostupná není.
V autě jsme s Marionkou a Františkem a našima vyslechli nad tucet českých hitů včetně mého oblíbeného Spirituál kvintetu a Májinka zpívala.
Je nadaná a pro dnešek je to pro mě asi důležitější, než geopolitická témata, kterým se snažím už nějakou dobu vyhýbat.
Nemějte mi to za zlé, dějí se takové věci v krajinách, kam jsem nikdy nepáchl, židovství i amerikánství je mi milejší, než íránské pokusy s obohacováním uranu a prý by, kdyby se jim jadernou zbraň sestrojit povedlo, jen zahájili závody ve zbrojení se Saudskou Arábií a Egyptem, ale fakt nemám zájem se do konfliktu zapojovat.
Za mě je dnes milejší ta zpráva o úžasném Nathanovi.
