Zpívá stále krásně.
Šel jsem na mši!!! Po delší době, poslední byla svatomartinská pouť.
Roráty mě dojímají z archeologického hlediska, slova jako dštěte, tedy dešťte, tedy pršte už nikdo nepřepíše, místo "PánBů zaplať" jsem slyšel "Honzo poď!", docela vtipná halucinace, Fohlichovi se na mě tlemili, stejně tak Formánek a největší prdel byla, když jsem pískal do varhanního sóla a ptal se, jestli si můžu od pana faráře "šlohnout" Roráty, poučil mě, že se nekrade, ale tak jsem si je jen půjčil a omluvil se, kdybych je náhodou ztratil a tak to konsenzuálně dopadlo vtipně tak, že jsem si přinejmenším odnesl ty nejsežvejkanější.
Hudebně je krásné studovat archaismy ještě víc!
Vtipná mše.
Vstal jsem tedy brzo ráno, asi v sedm (dum) a vyvenčil psa a nedal si před kostelem ani jídlo, jen kafe, aby mi přijímání co možná nejvíc chutnalo.
Bože: Jak krásně prázdnou má Hostie chuť jsem nezapomněl, ale lajznout si tu drogu znova mě baví.
Je to návykové!!!
Julince už taky předávám link na můj whiteweb, krásně jsme se objali.
Kázání mě dostalo, farář mluvil o tom, že Advent je jako čekání zamilovaného chlapce na dívku.
"To dobře znám, já zažil to sám." řekl by jakýsi klasik z 'Já písničky'.
Sorry, neudržím v děravé paměti všechno, když se paměť proděraví, spadne myšlenka jen hlouběji do podvědomí, nic, co je v hlavě se nemůže ztratit. Je to má velká naděje, že Vám o sobě budu umět vyprávět snad konečně i zážitky z dětství.
Pardon za sprostoty, nevadí mi být s-prostými, 'O Něm' se vždy nakonec řekne: "Je Náš", už se na Ježíška těším.
Láska vole, nic víc nepotřebuješ!
