Mám celý den volný, mé umělecké puzení mě táhne k reinterpretaci oné klasiky o které jsem mluvil včera, taxe pokusím to zapsat alespoň sem a na zkoušce Bergu to navrhnout jako přídavek, když jsem z plánů bicmena vynechal - Oříšky mohly být s bicími, což nemáte šanci zatím tušit, co to je, ale jednou se to vědět bude - je to skladba věnovaná Rubenovi Kotykovi.
Právě jsem to pojal v takovém duchu, že přislíbím, že když přijde na to, jak jsou udělané (až mu bude třeba deset, nebo dvacet), tak ho za to klidně 'voháknu'.
Dost o tom, zkusme tu humornou scénku s bicími vyšperkovat alespoň písemně, pak bych se mohl pustit i do not, podle všho jsme v církvi nakonec všichni bratři. -
Věřím v jednoho Boha, bro! (tš)
Otce všemohoucího, kámo! (tš tš)
Stvořitele Nebe i Země, vole! (bum, tsa)
Všeho viditelného i neviditelného, Ty blbej! (a tak dále)
Věřím v jednoho Pána, Syna jeho jedinného, pána našeho, kámo!
Který se zrodil z Otce, před (!) všemi věky, Ty vole.
Bůh z Boha, Světlo ze světla pravý Bůh z pravého Boha,
zrozený, ne stvořený, jedné podstaty z Otcem, skrze Něho všechno je stvořeno, kámo.
On pro nás lidi, sestoupil z Nebe, skrze Ducha svatého, přijal tělo z Marie Panny, pičo, a stal se člověkem, vole!
Byl za nás ukřižován, kámo, za dnů Puncia Piláta byl umučen a pohřben, vole,
třetího dne vstal z mrtvých, podle Písma, vstoupil do Nebe, kámo, sedí po pravici Otce a znovu přijde ve slávě soudit živé i mrtvé, bro, a Jeho království bude bez konce, Ty vole.
Věřím v Ducha svatého, Pána a Dárce života, kámo, který z Otce i Syna vychází.
S Otcem i Synem je zároveň uctíván, a oslavován, kámo a mluvil ústy proroků, vole.
Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou Církev, fakt, že jo.
Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů.
Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen, bro!