Pardon, mám dneska bezesnou noc, asi už nezaberu, i když mi máma na chatě (nevybavená hypnogenem) dala už druhý den lexaurin.
Když jsme u těch rodinek, tátovi vždycky rudla hlava, když se bavil s babičkou Martou, nejvíc asi toho největšího poctivce na světě ((který se úspěšně živil prodáváním předražené německé radiokomunikace nefunkční české armádě, což je čím blíž (spíš než dál) tím nevhodnější fór)), vytáčelo, ale i pobavovalo (jak kdy), když říkala památnou větu, kterou nakonec ze srandy opakujeme: "S poctivostí nikam nedojdeš."
Já se rozhodl s tím naložit nějak tak: Nikam nedojít a co nejdál to dotáhnou můžou být dvě věci.
K zamyšlení?
Tak sna už dobrou!
