Svou mysl zvládám bystře
chci míjet se dál s cvoky
mít sklenku plnou koky
a nedívat se příkře
chci odpouštět cizí chyby
a neptat se, co kdyby
mít radost z každé chvíle
život neměřit na míle
svou rychlost zvládat svižně
bez bázně, strachu, hany
do dáli koukat, vpřed a dál
pak nazvou Vás, můj mistře.
Potichu a klidně
kapka dolů padá
dál věnuji se stéblu
držím se svého pádla,
teskno upadá...