Procházku začneme u brněnského hlavního nádraží, projdeme se Masarykovou ulicí přes náměstí Svobody, abychom dále pokračovali ulicí Českou, kde necelý kilometr dlouhé putování nejfrekventovanějším ulicemi Brna skončí. Nečekejte však, že vás jako průvodce povedu pěkně popořádku. Kdepak. Chaotičností sobě vlastní si vás troufnu vracet k místům, které jsme již nechali za sebou, ale k nimž mi dodatečně vytanula myšlenka, jindy bude zařazen tematický článek, zaměřený třeba na kavárny a bistra. Ale věřím, že z kilometru půl maraton neudělám.
Dnes bychom začali skutečně tak, jak se patří, na vlakovém nádraží, které spolu s břeclavským patří k nejstarším v Česku.
První vlak přijel do Brna 7.července 1839 z Vídně, cesta trvala 4,5 hodiny. Hned při zpáteční cestě došlo ve Vranovicích k první železniční nehodě, která si však nevyžádala oběti na životech.
Budova prochází nákladnou opravou nehledě na to, že se plánuje (asi sto let) výstavba nového nádraží.
Před budovou je významný tramvajový uzel a konečná autobusu.
V sousedství hlavního nádraží stojí hlavní pošta. Funkcionalistická stavba vyprojektovaná jako dočasná Bohuslavem Fuchsem a postavená v letech 1938 - 1940 má ocelový skelet. Je možné jej rozmontovat, přenést a opět složit na jiném místě. Také se zde nachází jeden ze tří funkčních výtahů pater noster v Brně. Výtah byl prohlášen za kulturní památku. Česká pošta se o unikátní budovu stará takovým způsobem, že bylo z bezpečnostních důvodů rozhodnuto o ukončení provozu pobočky. Na fasádě pošty se nachází pamětní deska poštovního úředníka Vladimíra Vaška alias spisovatele Petra Bezruče.
Pokračování příště.
