Last weekend I spent the night in Tábor on my way to Milevsko (check my photoreport from the Masopust parade). A town that once threatened Europe and was a thorn in the side of Christendom. Believe it or not, there were four crusades against Tábor and the Hussites who founded it as their base camp in 1420. Speaking of which, Tábor literary means “encampment” in Czech. Did I catch your attention? Let’s take a walk around the city then. I’ll share some racy tidbits of its history along the way. I happened to stay in a marvelous 16th-century building at the edge of the main square. That’s the view from my room.
Minulý víkend jsme byli v Milevsku na masopustu. A noc jsme strávili v Táboře, městě, které kdysi děsilo Evropu a bylo trnem v oku církve. Jako Češi asi o husitských válkách a křížových výpravách proti Táboritům víte. Tak se s vámi asi znovu podělím o výhled z okna krásného domku ze šestnáctého století, ve kterém jsme přespali.
Every revolt begins with a zealot, a charismatic speaker who is able to grip the crowd. Our story begins with Jan Hus, one of the first Church reformists. But let’s get back to the roots: Hus’s parents were poor, and young Jan was sent to a monastery when he was around ten and his father died. Jan apparently impressed his protectors as he was recommended to further theological studies. Hence, he could move to Prague, where he was accepted the Charles University. Later on, he even became a dean and rector there. What a career for a 14th-century poor semi-orphan, huh?
However, Hus didn’t fit match his fellow clergyman much. Unlike the vast majority of the Church representatives of his time, he refused the institution of indulgences for sale. Moreover, Hus rejected the idea of a rich and powerful Church, advocated for more understandable sermons in Czech, and even began translating the Bible into colloquial Czech. No wonder he became a superstar of a kind, which rendered him a bunch of powerful enemies who spread the rumor that Hus was a heretic. Eventually, Hus was summoned to The Council of Constance, imprisoned, and sentenced to be burned at the stake.
I was not exaggerating much when I called Hus a superstar; his execution added fuel to the fire. Bohemia had been boiling even before Hus’s prime (if you’re into videogames, I can definitely recommend Kingdom Come: Deliverance, which is amazingly historically accurate. It covers events from 1403, several years before the Hussite wars), and the revolt of Hus’s disciples and admirers resulted in a large-scale uprising. So here we are, in Tábor, the city of rebels. Or heretics, or God’s warriors, as the Hussites called themselves.
O husitech i Janu Husovi asi víte také. Původně dítě z chudé rodiny, kterému umřel otec, a tak byl jako asi desetiletý poslán do kláštera. Tam se očividně chytil příležitosti a byl poslán do Prahy k dalšímu studiu teleologie. Dostal se na Karlovu univerzitu, kde se později dokonce stal děkanem a rektorem, mimo jiné.
Jeho odmítání odpustků, bohaté církve, a taky ochota kázat česky nebo snaha přeložit Bibli do češtiny mu sice získaly řadu stoupenců mezi prostým lidem a drobnou šlechtou, ale také řadu odpůrců. A tak byl nakonec předvolán na koncil do Kostnice, uvězněn, odsouzen a upálen.
V Čechách to tehdy vřelo i bez Husa, ale jeho upálení ještě přililo olej do ohně, abychom tak řekli. A čtyři roky po Husově smrti přijde pražská defenestrace a následně husitské povstání. A tak se dostáváme do Tábora, města rebelů. Nebo kacířů, případně Božích bojovníků, jak se Husité sami nazývali.
Jan Žižka of Trocnov, the most famous Hussite general with a mace, the weapon of his choice. The main square bears his name.
Socha Jana Žižky z Trocnova na Žižkově náměstí.
The main square of Tábor. One might be surprised by the Catholic Church of The Transfiguration of Jesus. But the Czechs were forced to return to Catholicism during the rule of the House of Habsburgs. The townhouses are an excellent example of South Bohemian architecture.
Hlavní náměstí. Cizince možná překvapí katolický kostel Proměnění Páně, Čechy asi ne. Měšťanské domy jsou ovšem skvělou ukázkou jihočeského stavebnictví.
Frescoes and stuccoes refer to the Hussite history of Tábor.
Fresky a štuky odkazují na husitskou minulost města.
The interior of the church.
Interiér kostela.
Several historical buildings around the old town. Some of them are amazingly preserved, some others serve as tourist apartments. Staying in a building that is like 400 years old may be a great experience.
Několik historických budov ze starého města. Některé jsou opravdu zachované. Jiné se pronajímají jako krátkodobé ubytování.
Tábor obviously used to have city walls. Several parts are still preserved, including the Bechyně Gate with a tower.
Tábor samozřejmě míval hradby, část z nich se zachovala. Včetně Bechyňské brány s věží.
The city walls nearby.
Kus blízkých hradeb.
And the view from them.
A výhled z nich
Another part of the city walls was turned into this house:
Z další části hradeb se stal tenhle dům:
The Orthodox Chapel of St. Elisabeth.
Pravoslavná kaple Sv. Alžběty.
And a highlight of my post – the Hussite church. Yes, the Church of Hussites still existst (as the Czechoslovak Hussite Church) and they still call themselves Boží bojovníci, the God’s Warriors. Well, at least that is the claim on the façade. Alas, the church was being reconstructed so we couldn’t enter.
A vrchol mého článku, Husův sbor. Ano, Církev československá husitská stále existuje. A podle nápisu na fasádě se stále pokládají za Boží bojovníky. Bohužel je zrovna v rekonstrukci, a tak jsme se nedostali dovnitř.
Jordán Reservoir at the town edge.
Rybník Jordán na kraji Tábora.
