If you wanted to travel across the Czech Republic and visit every craft microbrewery, spending an evening there, you'd have to dedicate over a year to that beer-exploration voyage. Such odyssey exceeds my time limits, yet during my two-day stay in the South Bohemian regional capital, I made sure to visit the two most renowned local breweries. For a bit more about the real Budweiser beer (the brews from this post technically qualify), feel free to peek into my previous post. This #beersaturday entry starts with the oldest church in town - the Church of the Presentation of the Blessed Virgin Mary, a part of the Dominican Monastery. Regrettably, my tight schedule left me with no choice but to head straight to the adjected building of Solnice, another historical gem of stunning Gothic architecture that used to belong to the monastery.
Kdybyste se chtěli vypravit na cestu po Česku s tím, že každý večer navštívíte jeden minipivovar, zabralo by vám to více než rok. Na něco takového si zatím můžu nechat zajít chuť. Ale když jsem byl na dva dny v Budějovicích, nemohl jsem pochopitelně vynechat návštěvu dvou asi nejlepších místních minipivovarů. Třeba abych vypálil rybník
@bucipuci'mu, který to má kousek, ale ještě se tam nedostal. Tentokrát začneme u kostela Obětování Panny Marie, který je nejstarší ve městě. Patří ke klášteru Dominikánů. Ani jedno jsem ale nenavštívil, trochu mě totiž tlačil čas.
Solnice, meaning "Salt House" in Czech, is one of the oldest buildings in České Budějovice. Constructed in 1531, it initially served as a monastery granary, then as a town guard armory, and ultimately a salt warehouse, which rendered its current name. Since salt is no longer scarce in the Czech Republic, the unique building sought a new purpose for decades. I recall visiting years ago when a friend performed in an alternative site-specific theatre performance there. If you wonder how spooky the place looked before a vast reconstruction in 2019, see this gallery.
Hned vedle je totiž Solnice. Jedna z nejstarších dochovaných budějovických budov pochází z roku 1531 a původně sloužila jako klášterní sýpka. Postupem času se z ní stala městská zbrojnice a nakonec sklad soli. Proto Solnice. Sůl už dávno koupíte v každé večerce na rohu, a i proto tahle gotická budova dlouho chátrala. Kdysi jsem tam byl na site-specific divadelním představením mého kamaráda, a tehdy to tam vypadalo zhruba takhle. To bylo před velkou rekonstrukcí, která skončila v roce 2019.
But let's move to the present. The microbrewery is a brand new one, opened in 2019. The brewing does not take place in Solnice but in the townhouse on the other side of the square - in this one. And then there's what I've decided to call the cerevisiae-duct. Cerevisiae is Latin for beer, and just as an aqueduct carries aqua, water, this one carries beer under the square directly into the restaurant. If I were British, I might call it a Beer Tube, but I like the classic way better.
V roce 2019 otevřel také minipivovar. Pivo se ovšem nevaří přímo v Solnici, nýbrž v jednom z městských domů na druhé straně náměstí. Tady. Pod dlažbou pak vede pivovod, kterým je restaurace zásobovaná.
As I've noted in previous posts, microbreweries are usually the best places to eat, particularly outside Prague. Unlike many restaurants, they genuinely care about the ingredients, and not only when it comes to beer. No wonder Solnice was fully booked for a private event upon my arrival. However, knowing that my #beersaturday experience would be incomplete without sampling their brews, I mustered all my charm to convince the head waiter to let me in—on the condition that I sit in a corner, don't disturb anyone, and drink quick. Hence, I have only a handful of interior snapshots to share. But before we delve into the beer tasting, here are loaves of bread. You might wonder why. The bread you can buy in supermarkets here is commonly of poor quality. If you want a good one, you shop in an artisan bakery. As breweries tend to offer the finest meals, many started to bake their own. Should you encounter a Czech microbrewery during your travels, don't hesitate to inquire about their bread—I swear it's well worth it!
Jak asi víte, minipivovary patří mezi nejlepší podniky, pokud se chcete dobře najíst. Zejména mimo Prahu. Vařit skvělé pivo a servírovat k němu jídlo z průměrných surovin by nedávalo smysl. A tak byla v Solnici v jednom patře soukromá párty a ve druhém byly všechny stoly rezervované. Nicméně vynechat tenhle podnik by byla škoda, a tak jsem vrchního uprosil. Když budu sedět v koutě a šoupat nohama, totiž nerušit a pít rychle, můžu si pořídit svůj #beersaturday report.
Mimochodem, všimli jste si, že stále více minipivovarů peče vlastní chleba? To je dobrá zpráva pro všechny, kterým ty supermarketové nestačí :)
Belgian Blonde
Under a bit of time pressure, I decided to start with the seasonal special, which might not be available on my next visit. Plus, I have a soft spot for wheat beers, and the Belgian Blonde is a solid representation of the wheat ale style. It greets you with a mild yet distinctive aroma of orange peel, accompanied by subtle sweet undertones. The body is smooth, with hints of bitterness that briefly emerge, paving the way for spicy notes to shine. The fruity esters linger in the aftertaste, leaving a memorable impression. It's a fine example of the style, one that's not common here in the Czech Republic.
Nevědel jsem, kolik mám času, a tak jsem nemohl nezačít sezónním speciálem, který by nemusel být na čepu při případné další návštěvě. Tím spíše, že mám pro pšeničná piva slabost. A Belgian blond u nás není úplně ten nejběžnější styl, který byste potkali všude. Tenhle má příjemné pomerančové aroma s lehkými nasládlými tóny. Pivo je hodně pitelné, v těle jsou náznaky kořeněné hořkosti, nazval bych je pomerančovou kůrou, na které navazují čistě kořeněné tóny. Na závěr přijdou citrusové estery, které ulpí na jazyku. Za mě skvělá ukázka nepříliš obvyklého stylu. Jsem rád, že jsem sem proklouzl.
Solnice 12° Bohemian Lager
No beer review would be complete without sampling the quintessential Czech classic, the typical "dvanáctka." This one boasts a perfectly long-lasting foam (or so I imagine, as I had to drink quickly). The brewers seem to be following the current trend of generous hopping, evident in the dominant Saaz hops bitterness in both scent and taste. With an IBU of 44, it's no surprise that this beer leans towards the bitter side. However, amidst the hoppy onslaught, there's still room for sweet malty tones to make their presence known. The hoppy aroma lingers, though, dominating the palate. As a fan of bitter lagers, I thoroughly enjoyed it, although it may not be to everyone's taste.
Tahle recenze by samozřejmě nebyla kompletní bez dvanáctky. Ta má perfektní pěnu, která by určitě vydržela, kdybych nemusel pít rychle. Místní sládek ctí aktuální trend a chmelem tedy rozhodně nešetří. Typické žatecké tóny pivu dominují, a projevuje se to samozřejmě i v hořkosti. IBU 44 je na český ležák dost extrémní hodnota. I v záplavě chmele je ovšem prostor pro sladové tóny, ač nejsou příliš výrazné. Tohle pivo je prostě o chmelu, což mi rozhodně nevadí. Pro spoustu lidí to ale bude příliš.
Solnice 11° Bohemian Amber Lager
Amber Lager seems to have fallen out of fashion. Or perhaps it's just due to my beer trips timing. Nonetheless, the third and final beer has a distinct malty aroma, with notes of hazelnuts and roasted malt, reminiscent of caramel and dark chocolate. These sweet tones provide a backdrop for a touch of herbal bitterness on the palate. To my surprise, the aftertaste melts all these elements, leaving me pleasantly overwhelmed. However, I must admit, the pace I consumed them may have played a role in that sensation.
Mám pocit, že polotmavé ležáky vyšly z módy. A nebo je to jen načasováním mých pivních výprav. Poslední kousek ze Solnice má každopádně výrazné sladové aroma, ze kterého vystupují oříšky a pražené sladové tóny v čele s karamelem a hořkou čokoládou. V doušku se k nim přidává i lehká bylinná hořkost, ale oproti dvanáctce je to jen takové pohlazení. V ocasu piva se k mému překvapení mísí všechny výše zmíněné chuťové tóny, což tedy zahltilo moje chuťové pohárky. Ale možná to bude tím, že tentokrát jsem pil dost rychle.
Protože se ještě nikdo nerozepsal o pivovaru Šedivák, rád bych k tomu vyzval 
