Za ty tři nebo čtyři tisíce let už jsou podle mého velbloudi na koexistenci s lidmi zvyklí a taková kilometrová projížďka by je nerozházela, kdyby nebyla na pražských dlažebních kostkách. I ten ruch by pro ně měl být relativně v pohodě.

Špatně snášeli pomalé tempo, šlo se krokem. A taky bezohlednost některých fotografů, kteří kvůli fotce několikrát narušili kordon, který je na fotkách vidět. Opakovaně je museli krotit měšťáci (fotografy, ne velbloudy).