Prakticky všechno, co se vám do těla dostane, má nějaký účinek. Krásně se to dá demonstrovat na drogách. Že vás dvě deci tvrdého vypité na ex celkem potrápí (cca 80 ml alkoholu a pro dospělého člověka řádově 1 promile) asi není překvapivé, i vzhledem k objemu. Fungují třeba i cigarety, káva nebo energetické nápoje. A kdybychom se vydali na půdu tvrdých drog, našel jsem na první dobrou, že běžná dávka pervitinu je 0,3 gramu.
Pixabay License
Také očkování má celou řadu účinků, nejen těch zamýšlených. Proto je hloupé nechat se očkovat třeba proti malárii, když nevytáhnete paty z Evropy. Ale před cestou do rovníkové Afriky takové očkování není úplně od věci. Je možné, že bude mít nějaké vedlejší účinky, proto byste po očkování obecně neměli preventivně den dva sportovat a podobně. Ale je také možné, že díky němu nechytíte malárii.
Vakcína proti koronaviru vzniká nezávisle na sobě v desítkách laboratoří po celém světě. Vzniká nestandardně rychle, nezvykle rychle probíhají i klinické studie. Asi není třeba rozepisovat proč. V případě masového nasazení se skutečně mohou objevit vedlejší účinky, které klinická studie neodhalila, protože se jí neúčastnili lidé s určitým typem medikace a/nebo kombinace onemocnění. Skutečně se tak může stát, že vakcína nějakému zlomku promile očkovaných pacientů krátkodobě přitíží. Může se také stát, že nebude účinná ve sto případech ze sta.
Už teď se nicméně na českém internetu objevily informace o tom, že v Británii, kde očkování začalo, se objevily dvě s vakcínou spojená úmrtí. Respektive tahle falešná zpráva přímo tvrdila, že dotyční zemřeli na očkování. Skutečnost? U dvou lidí se objevila alergická reakce (viz), jejíž souvislost s vakcínou je třeba nejprve ověřit. Podrobnosti o českých fake news spojených s vakcínou firmy Pfizer například tady.
Ještě víc mi ale hlava nebere představu, že spolu s vakcínou bude někdo, typicky Bill Gates, pacienty čipovat. Zajímalo by mě, proč právě Bill Gates, a hlavně jestli se nad tím ten, kdo podobné informace šíří, trošku zamyslel. Pravda, IBM nedávno představila mikročip, či spíše mikropočítač, jehož menší sourozenec by se teoreticky skrze očkovací jehlu mohl dostat. Ale jeho výkon by pochopitelně pokulhával.
Navíc byste se museli zamyslet nad tím, kde by takový mikročip bral energii. Bezdrátové spojení s nějakými dalšími přístroji, které by z čipu sbírala data, taky není úplně snadné zajistit. A je otázka, co všechno by takový čip dokázal zjistit. Kromě vaší polohy, k čemuž by ale potřeboval mít zabudovaný relativně velký GPS modul.
Jen pro srovnání, relativně velký čip na čipování psů je pasivní – bez baterky, nevysílá žádný signál. Má v sobě jen pár údajů, obvykle jen číselný kód, který je třeba zadat do databáze. Teprve ta obsahuje data o majiteli i o psovi. A pokud máte čipovaného psa, čip možná dokážete najít i pohmatem.
Mimochodem, pokud bych chtěl někoho pohodlně sledovat a měl k tomu prakticky neomezené možnosti (dost na to, abych do stamilionů vakcín po celém světě propašoval své high tech mikročipy – a propos, která firma dovede takový počet mikročipů zajistit?), posloužil bych si daty, která sdílí dobrovolně třeba s Facebookem. Pro začátek. K tomu bych přidal údaje od mobilních operátorů o lokaci dotyčného, informace o platbách kartou a analýzu toho, co dělá na internetu. Jaké stránky navštěvuje a podobně. Třeba na základě informací od poskytovatele připojení, z Facebook Pixelu a dalších nástrojů.
Pravda, tahle realizovatelná metoda nezní tak stylově jako očkování/čipovíní třeba miliardy lidí, ale dává smysl.