Hodně vody uplynulo od doby, kdy jsem kývnul na nabídku stát se manažerem. Takže jsem mnohem víc závislý na práci ostatních lidí, kterým také musím přizpůsobovat časová okna, kdy se práci věnuju. Nicméně vstávat každý den už před polednem taky není úplně od věci. I tak se ale snažím svůj pracovní týden dělit poměrem dvacet-dvacet. Tedy dvacet hodin fyzické přítomnosti v kanceláři v běžných hodinách a dvacet hodin práce odjinud v době, kdy já chci. Dnes to odjinud byla celodenní kavárna. Taková ozvěna minulosti.
Aby bylo jasno - zaměstnanec nesmí v pracovní době konzumovat alkohol. A nesmí být pod při práci pod vlivem, byť jen zlomečku promile. Jinak může být na místě propuštěn. Ve spoustě branží to samozřejmě neplatí. Coby kreativec jsem se setkal spíše s tím, že firemní lednice obsahovaly spíše bílá vína a různá piva než nealko nápoje.
Ale ve své současné pozici bych už si to nemusel tak úplně obhájit, alespoň od chvíle, kdy jsem dopil poslední novoročenku od obchodních partnerů. Kdybych byl zaměstnancem. Což nejsem. Možná to nevíte, ale spousta manažerů nejsou zaměstnanci, protože je to výhodnější pro všechny zúčastněné. Firma se vás může zbavit z minuty na minutu bez nějakého odstupného, a ještě nemusí řešit žádné papírování (to je pro firmu dobré hlavně u krizových manažerů a manažerů, kteří ji mají nějak transformovat, což je víceméně můj případ). A vy si ze stejného nákladu pro firmu (superhrubé mzdy) vyděláte výrazně víc, třebas o čtyřicet padesát procent.
Ale zpátky k tématu. Dneska je mou kanceláří kavárna, a po delší době se vším všudy a celodenně. Čistě pro radost ze života, z práce i z kavárny jako takové. Koneckonců, kdyby pražská kavárna měla členské kartičky, určitě bych jednu dostal. Sic jsem byl, jak jsem tu psal léta páně 2018, vynechán (a z nějakého důvodu stále ještě jsem setrvale vynecháván) ze všech spiknutí a plánů k ovládnutí světa i Pražského hradu.
Kavárna mou kanceláří byla, je a bude. Práce by měla být zábava, ať už děláte cokoli. A měla by být průběžně střídána. Když děláte dlouhá léta totéž, chtě nechtě zakrníte. Takže až přestanu být manažer, zkusím něco úplně jiného. Třeba incomingovou cestovku pro Španěly. A nebo si v Madridu otevřu kavárnu s institutem pivologie. Když někdy narazíte na Instituto de Cervezologia, pravděpodobně v tom budu mít ploutve.
