Two years have passed since we left Prague for the Alpen village of Mariazell in Austria to witness one of the most traditional Krampus parades, or Krampuslauf, which was canceled at the last moment due to the Covid situation. The natural habitat of Krampus, a lookalike of Orks from the Lord of the Rings but adorned with extra horns and fur, is in the steep and icy Alpine valleys, where you can trace it back to the 7th century. Christianity soon realized that Krampuses were too tough to get exterminated, so it hired the popular demons to accompany St. Nicolas instead of trying to eradicate them. However, over time, the demons somewhat seized the day and now freely roam the streets on their own accord. And here they come!
Už je to dva roky, co jsme se s T. vydali na krampus, který nebyl, do rakouského Mariazellu, kde se tradičně koná jeden opravdu vyhlášený. V Rakousku krampusové běhají, a tak se tomu říká Krampuslauf. Ale tehdy byl ještě covid pandemií, před kterou nejsou v bezpečí ani démoni, a tak byl běh čertů na poslední chvíli zrušen. Na rozdíl od našich milých mikulášských čertíků jsou jejich vzdálení alpští příbuzní opravdoví démoni. Možná vám připomenou skřety z Pána prstenů, jen jsou chlupatější a mají rohy. V Alpách je prý vídají už někdy od 7. století. Ani křesťanství se tyhle drsné horské démony nepodařilo tak úplně vymýtit, a tak si je církev raději najala, aby doprovázeli svatého Mikuláše. Nápad jistě dobrý, ale během staletí se to Mikulášovi nějak vymklo z rukou, a tak dneska krampusové vyvádějí v ulicích, zatím co po něm není vidu ani slechu. A tady jsou!
While I cannot claim to be an expert, having attended only a handful of Krampus parades or runs, my observations of this Alpine endemism indicate that Krampus is more than just a visual spectacle. These creatures emit the scent of sulfur, ring cow horns, bellow, yell, and roar loudly, and whip around with bundles of birch branches. They adhere to no rules, always ready to deviate from the designated route and create a stir among the audience. A true Krampuslauf is akin to a riot, yet the one I experienced yesterday in the Prague district of Kbely, essentially a small town at the northeastern edge of the city, was surprisingly calm. Organized by local authorities, the Krampuses behaved as if they were their Austrian counterparts on tranquilizers.
Nejsem sice žádný démonolog, ale pár krampusů a jejich pochodů i běhů už jsem v životě viděl. Tenhle alpský endemit není jen vizuální podívanou. Krampusové smrdí sírou, a to dost silně, zvoní na kravské rohy, řvou, vydávají nejrůznější skřeky a šlehají kolem sebe svazkem březového proutí. S nějakými pravidly si nelámou hlavu, a tak běžně vyklouznou ze stanoveného koridoru, aby udělali trochu té neplechy i mezi diváky. Pravý Krampuslauf připomíná nejvíc ze všeho pouliční nepokoje. Ale ten včerejší v pražských Kbelích, což je takové malé městečko na severovýchodním kraji metropole, byl až překvapivě klidný. Pořádala ho městská část, a zdá se, že radnice měla démony ochočené. Takhle nějak si představuju rakouské krampusy na sedativech.
The Krampuses went so far as to pose for selfies with the crowd. One particular demon dared to push the limits even further. I am sure he's going to be dragged over the coals back home.
Krampusové si dokonce s diváky dělali selfíčka. A minimálně jeden z nich si to doma v Alpách pořádně odskáče, protože takhle by se správný démon se smrtelníky zaplétat neměl.
After the Krampuses paraded across Kbely Central Park, they gathered at the stage for a demonic rave, to the noises of a Czech Rammstein tribute band sound check. I must admit, Rammstein seems fitting for a Krampuslauf :)
Když se krampusové prošli po Centrálním parku Kbely, udělali si pod pódiem démonskou párty. Za nimi se mezitím konala zvukovka Rammstein revivalu. No, Rammsteini se ke krampusům určitě hodí :)
Not particularly keen on waiting for a Rammstein tribute show in the freezing park, I headed to the local microbrewery. Kbelský Pivovar, a relatively new establishment founded in 2018, demonstrates the surge of local patriotism seen in other microbreweries I've recently blogged about. Beer is intertwined deep in Czech culture. The pride locals take in having a venue that outshines industrial breweries and competes with other microbreweries in the vicinity is palpable (there are approximately 50 such craft breweries in Prague, not counting the nomad ones). Moreover, Kbely has a brewing tradition dating back to 1758 when the House of Czernin opened the original brewery, which ran it for over a century. The old brewery continued production until the 1930s when the Great Depression dealt a severe blow and eventually resulted in its closure.
Poslouchat Rammstein revival v zmrzlém parku se mi nechtělo, a tak jsem se vydal do místního minipivovaru. Kam taky jinam, že? Kbelský pivovar patří k těm zbrusu novým, o kterých poslední dobou psávám. Otevřel v roce 2018 a svezl se na vlně lokálního patriotismu, protože mít místní minipivovar je prostě pro některé lidi důležité, až otázka cti, dalo by se říct. Což je za mě jen dobře. Také v Kbelích jsou na svůj pivovárek náležitě hrdí. Zkuste se po okolí zeptat, kde se nejlépe najíte, a kde točí nejlepší pivo. Stávající pivovar má na co navazovat, Černínové tu totiž začali vařit pivo už v roce 1758. Vydrželo jim to více než sto let, pak pivovar měnil majitele. Zkrachoval až ve třicátých letech minulého století, kdy mu zaťala tipec velká hospodářská krize.
The new brewery boasts a renowned restaurant which is always packed. I visited two years ago with a group of expats and made the regrettable mistake of not booking a table in advance. Instead of a feast, we found ourselves sampling beers in the beer garden before having to dine elsewhere. Attempting to secure a table without a reservation on a Friday evening was nothing short of insanity, even though I had hoped people might linger at the Krampus Parade for a while. I had to settle for sampling beers by a tree trunk designated for standing drinkers and then had to dine elsewhere again.
Pivovarská restaurace je vyhlášená, a tak je stále plno. Dva roky zpátky jsme si dali s partičkou expats procházku po okolí s tím, že si tu dáme pozdní oběd nebo brzkou večeři. Bohužel jsem nám nezamluvil stůl, a tak jsme jen okoštovali piva a vyrazili se najíst jinam. No, a včera jsem tutéž chybu zopakoval. Říkal jsem si, že by se lidé mohli zdržet v parku, a tak se stihneme najíst a napít, než přijdou promrzlé davy. Chyba lávky, nezbylo mi, než ochutnat piva u špalku pro stojáky a pak opět vyrazit na večeři jinam.
10 Syslů / 10 Ground Squirrels German Hefeweizen
If you've been following my #beersaturday posts, you know I have a soft spot for wheat beers. So, I couldn't resist trying the local Hefeweizen, and it was definitely a good call. It presents mild wheat and clove scents, with a pleasing interplay of mild bitterness entwined with clove and malty flavors that delight your taste buds with every sip. While it deviates from the typical Hefeweizen with less banana, that's a minor detail. Instead, you might pick up on apple-like tones. The aftertaste lingers with malty and clove aromas. A great choice to kick off the tasting!
Pokud už moje pivní reporty čtete nějakou tu sobotu, jistě víte, že mám slabost pro pšeničná piva. Takže když je někde na čepu Hefeweizen, nemohu si pomoci. Syslové mají jemnou pšenično-hřebíčkovou vůni. Tělo v sobě snoubí hřebíčkové a sladové chutě s trochou hořkosti. Hezky se to rozlévá na jazyku. Od klasického Hefeweizenu se tohle pivo liší banánovými tóny, které spíš nejsou než jsou, ale zase je nahrazuje trocha jablek. Dozvuky drží, vystupují sladové a hřebíčkové tóny. Super pivo na začátek ochutnávky!
12 Pilotů / 12 Pilots Bohemian Lager
Microbreweries don't save on hops. This beer is a shining example of such a generous approach. It boasts an intense Saaz Hops aroma that kicks in from the first sip. The body may feel a bit bold initially – maybe I was overwhelmed by the opening. I had to focus to spot a bit of malty honey and spicy aroma. The aftertaste is smooth, and well-balanced, with a hint of emerging herbal spiciness typical for Bohemian lagers.
Minipivovary chmelem nešetří, a i tady se ruka se žateckými odrůdami utrhla. Vůně je tak opravdu hodně chmelová, a chmelová aromata rozhodně dominují od prvního doušku. Musel jsem se soustředit, abych v těle odhalit sladovo-medové tóny a typickou kořeněnou chuť poctivého ležáku. Doznívání už je vyvážené, příjemné a s lehce bylinkovou hořkostí.
13 Havranů / 13 Ravens Strong Dark Lager
What would Poe say about not just one, but 13 ravens at once? We'll never know. Anyways, strong dark lagers are a winter beer here in the Czech Republic. This particular one is as dark as a raven's feather. It greets you with intense roasted malt and caramel scents, as such beer should. The body is a blend of coffee and roasted chocolate, perhaps even a hint of oats. Czech hops make a subtle appearance at the end, with a bit of spicy bittersweet aroma that fades into the chocolate tones.
Silná tmavá piva mi asociují s Vánocemi, snad proto, že je řada pivovarů vaří na zimu. Tohle je opravdu černé jako havraní peří. Na první přivonění z něj vystupuje pražený slad s karamelem, jak se na podobné pivo sluší a patří. V těle se snoubí káva a pražená čokoláda, možná i špetka ovsa. České chmely se vynořují až ke konci, s trochou hořkosladkého kořeněného aroma, které se přelévá v čokoládové tóny.
A koho bych tak mohl vyzvat k účasti na #beersaturday? Třeba 
