Kolekce šesti fotografií opět ukazuje to nejlepší z celého světa a současná sestava snímků doslova přetéká barvami.

Pojďme na první fotografii z Indie. Dominantu tvoří komplex zděných staveb, který trochu připomíná opevnění. Barvou připomínají pálené cihly, takže na fotografii převládá červenohnědá až hnědá. V okolí stavby se nacházejí další, méně rozlehlé, avšak o to více barevně kontrastní stavby. Zejména na levé straně, kde se objevují červené a žluté tóny. Spodní oblast snímku vyplňuje vodní hladina, jež je mírně zvlněná. Tím neodráží velké množství modré z oblohy, ale nechává vyniknout přirozenou barvu vody, a tou je tmavě zelená. Zelená zde nahrazuje pozitivní barvu flóry. Pozadí snímku tvoří oblačná obloha, která vytváří barevný kontrast k vodní hladině. Ani voda, ani obloha nejsou syté, spíše působí pastelově a korespondují s pastelovou hnědou hlavní stavby. Monumentálnost stavby lze pozorovat v porovnání s maličkými postavami na břehu, jež na snímku zabírají jen několik pixelů. Snad jen je škoda, že vodní hladina trošku padá na levou stranu.

Následující snímek byl pořízen v chrámu Božím, který se stal muzeem – jako připomínka časů dávno minulých. Nedokážu přesně určit, na co se dívám. Hlavní dominantou jsou dvě bílé překrývky. Jedna spíše připomíná ubrus na stole s květinou a druhá přehoz proti prachu. V každém případě tato bílá tvoří kontrast ke zbytku snímku, který je laděn do tmavších odstínů. Výjimkou je střední část, kde se zdá být průchod do další, světlejší místnosti. Pozadí snímku je tvořeno množstvím obrazů, na kterých jsou vyobrazeny svaté osoby. Za pozornost stojí také horní část snímku, kde jsou fresky vykreslující důležité historické momenty. Jako zajímavost na mě působí detail dekorace kříže s Ježíšem, kde je v horní části červený trojúhelník s tečkou uprostřed, připomínající symbol výstražných světel v dnešních automobilech.

Další snímek nám představuje lékárnu. Vskutku impozantní stavbu, která svou architekturou připomíná zmodernizovaný zámek. To, že se jedná o lékárnu, jsem si přečetl nad hlavním vchodem, a hned jsem si uvědomil, že jde o moderní stavbu poslední doby. Bílá budova s bílou střechou, která dříve možná byla červená. Dominuje malá věžička, na které je vidět zábradlí. Jistě musí být krásná podívaná do okolí z tohoto místa. Před budovou je chodník, jenž je lemován živým plotem a travnatými plochami, které vykreslují rozlohu objektu. Tentokrát však celé gró, které z tuctového snímku dělá živou pozvánku, tvoří rozkvetlé sakury, jež vytvářejí půvabný barevný kontrast na bledě modré obloze. Tyto květy bych si dovolil označit za hlavní objekt fotografie.

Další snímek jako by vypadl z katalogu cestovní kanceláře. Čím jiným lákat turisty než blankytně modrou oblohou a průzračně modrou vodní hladinou, kde jsou vidět detaily dna. Na fotografii je doslova záplava modré barvy – možná až příliš. Když se divák nasytí modré hostiny, začne hledat, na co se zaměřit. Na snímku je jen úzký proužek pobřeží s přístřešky. Možná by snímku prospělo více zaměření na detaily pobřeží. Nicméně pozvánka je to více než lákavá.

Další snímek je pravděpodobně z podvečera. Co může být hezčího než západ slunce nad horizontem oceánu. Zde autor zvolil kompozici, která umožnila využít ptačí perspektivu. Snímek je laděn do tmavších pastelových barev. Odstín růžové až fialové, který vytváří zapadající slunce, se lehce odráží od mořské hladiny. Skupina budov v dolní části snímku sekunduje fialovému západu. Jediným výrazným odporem proti nadcházející tmě je jasně osvětlená část domu. Vytváří jediný ostrov žlutého světla, který diváka zaujme hned poté, co se nasytí pohledem na vodní hladinu.

Na závěr tu máme noční snímek městské věže. Ta tvoří dominantu a díky perfektnímu nasvícení vyniká kontrast použitých materiálů – světle hnědých s tmavě hnědými. V horní části jsou osvětleny hodiny, jejichž ciferník má příjemnou bledě modrou barvu, která dobře ladí s hnědými cihlami. Pomyslnou korunou je bílá římsa nad hodinami. Další část věže už není vidět – je zahalena ve tmě, jen na špičce je pravděpodobně vidět korouhvička. V úpatí věže je zřejmý čilý pohostinský ruch. Soudě podle slunečníků a množství míst k sezení, které přímo vybízejí k ochutnání místního občerstvení. Žluté osvětlení v dolní části působí teplým dojmem, jako plamen v rodinném krbu. Naopak zbytek věže je osvětlen studenou bílou, která kolem věže vytváří lehkou auru.

Závěrem patří poděkování všem autorům za sdílení svých fotografických úlovků a dva hlasy – jeden pro Town Hall Tower a druhý pro Pizzo.