Série fotografií tohoto týdne představuje díla lidských rukou. Některá menšího rozsahu, jiná se honosí svou majestátností.

První snímek není daleko od naší středoevropské kotliny, a to jak vzdáleností, tak architektonickou stavbou měst. Hlavní dominantou snímku je kostel. Na rozdíl od našich kostelů nezáří bílou barvou. Je postaven z cihel, což působí industriálním dojmem. Naopak v jeho okolí je mnoho patrových domů, kde si jejich architekti dali velkou práci, aby jejich vzhled působil důstojně, ne-li okázale. A tak v okolí kostela najdeme dům s červenou fasádou a bílými okny nebo naopak bílý dům s červenými doplňky. Celému vévodí kontrast střech. Zatímco černošedá střecha kostela k ničemu nekontrastuje, červené střechy okolních domů mají téměř identickou barvu jako zdivo kostela. Což pravděpodobně bude způsobeno tím, že se jedná o identický materiál – červenou hlínu. Další dominantou je řeka v popředí, přes kterou se klene obloukový most, jehož vstup je ohraničen dvojicí bílých věží. Společně se žlutým stavením tvoří příjemný kontrast barev, jenž jistě působí dobře nejen na diváka fotografie, ale i na lidi, kteří mohou vidět atmosféru města na vlastní oči. Snímek si může přičíst ještě další dvě prvenství v této soutěži. Myslím, že se jedná o první snímek, který město zobrazuje z horního pohledu, pravděpodobně z nějaké věže. Nebo se jedná o dronový záběr? Jako diváci můžeme jen hádat. Dalším prvenstvím snímku je, že ačkoliv se jedná o exteriérový snímek, neobsahuje ani malinkou část oblohy – snímek je bez modré či oblačné plochy. Nicméně to nic neubírá na kvalitě snímku, ba naopak.

Druhý snímek je kontrastem prvního. Kompozice ze země skoro působí, jako by fotograf byl mravenčího vzrůstu. Tento dojem vytváří hustý zelený porost, který zabírá třetinu plochy fotografie. Na tomto zeleném pásu se hrdě tyčí stavba, jež je dominantou fotografie. Obsahuje bohaté architektonické prvky, jako jsou sloupy, klenby a spousty skládaných oken. Díky osvětlení budova září jako klenot na tmavě modrém pozadí. Jen místy jsou červené body, jež působí jako brusinkový terč na svíčkové omáčce. Jen na pravé straně se z červeného terčíku stává červená linie, která narušuje stereotyp.

Třetí snímek je z naší zahrádky, přesněji z botanické zahrady v Praze. Snímek se soustředí na umělecké výtvory, jež zaujímají střed obrázku. Jsou zasazeny na trávníku, jenž začíná mít příjemnou jarní zeleň. Bledě modrá obloha kontrastuje s trávníkovou zelení. Mezi nimi je tmavá bariéra z ještě holých stromů. Stereotyp rozbíjejí keře, které vyplňují volné prostranství. Pěkná ukázka, jak fotit jednoduché věci a zachytit celkovou atmosféru místa.

Poslední snímek diváka zaplaví modrou a žlutou barvou. Snímek je zřejmě pořízen v podvečer, kdy obloha přechází do tmavých tónů, a díky tomu žlutě nasvícená stavba působí jako zlatá koruna osazená na piedestalu a její obdivovatelé se shromažďují v dolní části snímku. Díky hře stínů a světel vynikají jednotlivé architektonické části stavby, a to nespočet klenutí.

Posledním odstavcem, jako obvykle, poděkuji všem přihlášeným účastníkům soutěže za sdílení svých fotografií a hlas pošlu pro jednoduché umění v Praze.