Zdravím vás zase po dlouhé době, lidi já nevím co mi je ale mám nějakou letní depku a nic mě nebaví, proto se hlásím zase opožděně a přináším článek co tu měl být v pondělí :D
Když mi drahá polovička řekla že jsem pozván na rodinou grilovačku do Boskovic byl jsem rád, konečně se prolomí ledy mezi mnou a zbytkem její rodiny. Třeba si potykáme, s tátou si dáme pár panáků a pořádně se napapkáme. No .... Bylo to trochu zklamání... Dlouho jsem řešil co dovézt, bylo mi řečeno že masa bude dost a stejně tak piva. Což mi zhatilo plány dovézt kvalitní steaky z hovězího a pár lahví z OP (Ochutnávková pivnice na lesné). Tak jsme s 
Pak přišla samotná grilovačka, čekal jsem že se konečně začne něco dít, pivo poteče proudem, panáky budou připomínat vodopád a z grilu bude na stole přistávat jedna flákota za druhou. Ledy se budou prolamovat a všechno bude super! Omyl, se zděšením jsem zjistil že je nachystáno jedno pivo pro každého.... Když jsme toto s bratrem Elišky zjistili navrhovaly jsme že se rychle vydáme autem pro další pivo. Bylo nám řečeno že jedno pivo přece stačí....(Přesto jsme se vyplížili a pivo dovezli)
Další šok přišel u samotného masa, na každého čekal jeden hamburger o gramáži cca 140g za syrova..... Umřu hlady! Ani salát nic! Zvažuji že sním psí granule, polité oliváčem a trochu ochucené snad půjdou sníst.... když jsem si stále připadal jako v jiném světě rozhodl jsem se svoji pozornost obrátit k babičce. Třeba ta bude pro moji osobu vysvobozením a oním ledoborcem.
Bohužel babička téměř neslyší, a už je trochu pomalejší. To by mi nevadilo, bohužel je silně proti kouření a kuřákům takže jsem si během šesti hodin nedal cigaretu. Jsem hladový, mám žízeň, nudím se a mám absták... Naštěstí se rodinka rozhoduje k procházce na hřbitov a okolí. Vzhledem k faktu že babička nejde tak poslední faktor je rychle vyřešen. Po hřbitově jdeme na pozemky které rodina zdědila a do budoucna na nich chce stavět bytovku. Nevím jak jim slušně říct že to bude trochu problém.... Jde o část města ve staré zástavbě a nikdo tady nebude chtít moc koukat na něco o velikosti paneláku.
Konečně!
Podařilo se! Po procházce jsem přesvědčil rodinu že půjdeme na pivo! Dokonce se podařilo tak že jsme se vrátili domů až okolo druhé ráno, respektive tentokrát k mému překvapení byla nepřítelem sbližování má drahá polovička. Po panáčku před spaním se vydáváme do postele. Zde si vezmu z místní knihovny Jaroslava Foglara. Bohužel drahé polovičce vadí světlo z mobilu, takže si Foglara čtu stejně jako v dětství. Pod dekou ....
Druhý den se s Eliškou vydávám na procházku po okolí, a tady máte pár fotek :) Teda jestli jste to dočetli až sem :)
Zámecký skleník
Zde jsem si uvědomil jak strašně mám špinavý objektiv, a sklo fotoaparátu. Vzhledem k faktu že nemám sebou žádné vybavení situaci řeším utěrkou z mikrovlánka. Poté podám Elišce objektiv aby ho podržela, a něžně, tak abych neprskal foukám na zrcadlo fotoaparátu abych vyfoukal bordel. Když v tom se to stane, sleduji jako ve snu prst který šáhne přímo na sklo a setře z něho smítko. Po chvilce transu povídám " Zlato? Vážně jsi ted šáhla na to sklo? Prstem kterej je špinavej a spocenej?"
"A to vadí?"
Jsem klidný, relativně klidný .... "Vadí, a už to nikdy, ale opravdu nikdy nedělej!"
No nastala menší hádka ale vše v pořádku....
Zámek
Ano to je ten bordel, teda hrad ale bordel vevnitř fotáku .....
Po procházce jsem se dozvěděl skvělou zprávu! Jedeme domů! Boskovice jsou krásné.... Ale příště asi zvolím jinou sestavu výletníků :)
