Proč vlastně matky přidáváme nebo měníme? Buď chceme přidat novou mladší matku a nahradit tak matku méně výkonnou, nebo experimentujeme s geneticky kvalitnější, kterou jsme získali od ověřeného chovatele.
Je potvrzeno, že i za stejných podmínek, na jednom stanovišti, při jednotném způsobu ošetřování, ve stejných úlech zaznamenáváme rozdílné medné výnosy. Rozdíly přičítáme v převážné míře nestejné kvalitě matek, která spočívá v jejich stáří, genotypu a úrovni chovu, kde vznikly. (Boháček, 1990)
Další ryze pragmatický důvod přidání matky je, že nám matka prostě ve včelstvu chybí:
Včelstvo je osiřelé – bez matky
Ve včelstvu kladou trubčice
Vytvořili jsme oddělek či smetenec
Na úspěšné přidání matky má vliv několik faktorů: Fyziologický stav včelstva a stav samotné přidávané matky.
Podívejme se na 11 tipů při přidávání matek do včelstva
Co se týče vhodného období, tak logicky vzato je to to doba, kdy si včelstvo nedokáže odchovat matku vlastní.
Ve středoevropských podmínkách je to od poloviny září do konce dubna. Velmi nízké procento přijetí matek je v období slídění, zejména v období, kdy se začínají v lokalitě dokrmovat včelstva.
Zkontrolujte, zda ve včelstvu nebo smetenci, kam přidáváte matku, není otevřený plod.
Zkontrolujte, zda matka není poškozená. Např. chybějící končetina apod..
Matku lépe přijme početně slabší včelstvo. Po rozkladení matky můžeme oddělek nebo smetenec posílit zavíčkovaným plodem z jiného včelstva.
Přidávejte spíše již oplozené matky než panušky. Ochota přijmout již oplozenou matku je vyšší
Pokud obdržíte matku poštou v přidávací klícce, rozhodně ji nenechejte žíznit. Ihned po otevření obálky namočte prst ve vodě a přejeďte s ním po klícce.
Kontrolujte stav včelstev, pokud budete přidávat matku do včelstva, které je delší dobu bez plodu, úspěšnost přijetí matky i oplozené se podstatně snižuje.
Přidávaná matka je vždy bezpečnější v prostředí mladých včel než starých.
Matky cizí krve, tedy geneticky vzdálené matky (necháme si poslat matku ze vzdálené lokality) nejsou přijímány tak ochotně jako matky z lokality místní. I po úspěšném přijetí matky a následnému rozkladení, může dojít k tiché výměně.
Včelstva, která se chystají na rojení nebo na tichou výměnu, rovněž neochotně přijímají novou matku i po vylomení matečníků.
Vyvarujte se pozdního přidávání matek do zesláblých a dlouho bezmatečných včelstev.
U těchto včelstev spíše proveďte zrušení, spojení nebo posílení oddělkem s matkou.
BOHÁČEK, František a PŘEDML. VLADIMÍR VESELÝ. ABC odchovu včelích matek. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1990. ISBN 8020901566.
Včelařství: Svazek I. 1. Praha: PSNV, 2016. ISBN 978-80-260-9090-8.
