foto Pixabay
Zdravím kolemjdoucí
Tak tu po dlouhé době máme možnost se aspoň částečně volně nadechnout.
Ráno jsem odvedl kluka do školky. Na dveřních již nevisel piktogram nabádající nošení roušky. O uvolnění jsem něco zaslechl. Zprávy však poslední dobou i vzhledem k probíhajícím okolnostem trochu omezuji, tak jsem si nebyl jist. Takže jsem měl jako vždy jeden náhubek v bundě a další v příruční tašce. Poté jsem šel nakoupit. Tak trochu s obavami jsem vstoupil do obchodu bez pokrývky úst. Chvilku jsem se kolem sebe díval, zdali je vše v pořádku. Nikdo roušky neměl, takže asi dobrý. I tak jsem se cítil nějak nepatřičně.
Co jsem nečekal bylo, že roušky zruší i v práci. Při vstupu do práce na vrátnici krabice s respirátory již nebyla. Tak trochu jsem byl zaskočen. Myslel jsem, že to korporát nepustí. I v práci jsem byl poněkud zmaten. Stále jsem si podvědomě hrabal na ksicht, chtíc si upravit roušku před vstupem na provoz. Něco mi stále chybělo. Mělo to i jiný efekt. Konečně jsem viděl kdo na provoze vlastně pracuje. Možná budu mít problém některé lidi bez roušky poznat.
Co na to experti? Je to komedie. Není třeba se k tomu jakkoliv vyjadřovat. Ale je pravda, že tu máme novou - mnohem závažnější situaci. Kdo by to tedy řešil. Ono by stejně nešlo dodržovat opatření s ohledem na migrační vlnu. Už vidím jak mají všichni uprchlíci roušky, jak jim dělají testy a posílají do karantény. Nesmysl.
A co dál? Kdo ví.