Nature operates on cycles that are largely unaltered by the passage of time. The changing of the seasons, the phases of the moon, and the ebb and flow of tides are consistent and predictable. These natural rhythms provide a sense of continuity and stability amidst the ever-changing world.

Take Shakespeare's works, for example. Written over 400 years ago, his plays and sonnets explore themes of love, power, jealousy, and ambition—emotions and experiences that are still profoundly relevant today. Despite the historical context, the core human experiences depicted in his work remain relatable.

In summary, while time brings about change and progress in many areas, there are enduring elements of human experience, nature, and culture that remain constant. These timeless aspects provide continuity and a sense of connection across generations, reminding us that despite the passage of time, some things stay the same.

Čas plyne, ale některé věci se nemění.

Příroda funguje v cyklech, které se časem z velké části nemění. Střídání ročních období, fáze měsíce a příliv a odliv jsou stálé a předvídatelné. Tyto přírodní rytmy poskytují pocit kontinuity a stability uprostřed neustále se měnícího světa.

Vezměme si například Shakespearova díla. Jeho hry a sonety, napsané před více než 400 lety, se zabývají tématy lásky, moci, žárlivosti a ctižádosti - emocemi a zkušenostmi, které jsou dodnes velmi aktuální. Navzdory historickému kontextu zůstávají základní lidské zkušenosti zobrazené v jeho dílech stále aktuální.

Lze shrnout, že ačkoli doba přináší změny a pokrok v mnoha oblastech, existují trvalé prvky lidské zkušenosti, přírody a kultury, které zůstávají neměnné. Tyto nadčasové aspekty zajišťují kontinuitu a pocit spojení napříč generacemi a připomínají nám, že navzdory plynutí času zůstávají některé věci stejné.

From time to time I go to Vienna, and I always see a lady on the corner of Graben and Dorotheergasse. She used to sit there a few years ago and was there the same way when I visited Vienna recently. And actually she has become a kind of icon or symbol for me. In fact, when I walk through the centre of Vienna and see this lady in the same place, with a bundle of newspapers, I always feel that everything is fine, everything is in its place. I like that lady. And I know that once she's not there, I'll miss her.

When you're in Vienna one day and admiring, say, the cathedral on Stephansplatz, take those few steps to the Graben. And when you see it, smile at it. I'm sure she'll smile back.

Čas od času jezdím do Vídně, a na rohu ulic Graben a Dorotheergasse vídávám stále jednu paní. Sedávala tam před několika lety a byla tam stejně, když jsem navštíl Vídeň nedávno. A vlastně se pro mě stala jakousi ikonou nebo symbolem. Vlastně, když projdu centrem Vídně a uvidím tuto paní na stejném místě, s balíčkem novin, mám pokaždé pocit, že všechno je v pořádku, všechno je na svém místě. Já tu paní mám rád. A vím, že až tam jednou nebude, tak mi bude chybět.

Až vy budete jednou ve Vídni a budete obdivovat třeba katedrálu na Stephansplatz, udělejte těch pár kroků na Graben. A když ji uvidíte, usmějte se na ni. Určitě vám váš úsměv opětuje.