Náhodou jsem si ve městě všimnul, že v neděli odpoledne na parkovišti u Penny bude mítink jednoho hnutí, které mě vůbec nezajímá. Vlastně je mi úplně volný. Ale přepadla mě přitom zvědavost. Co jsou to za lidi, kteří na to půjdou? Překvapí mě, když tam bude někdo známý?
Tak jsem si odpoledne vzal foťák a v určenou dobu jsem byl na dotyčném parkovišti. Ono totiž to volební uskupení s oblibou využívá parkoviště supermarketů, aby nemuselo platit obcím za zábor veřejného prostranství. (Názor obchodního řetězce jako majitele pozemku je jim samozřejmě taky úplně volný.)
Postavil jsem se dostatečně stranou, abych s tím spolkem nebyl nijak spojován (hanbou bych se totiž musel propadnout), a že si ten jejich mítink nafotím. Ale chyba lávky. Jen petiční stánek a hlouček lidí, kde organizátoři hráli na občany přesilovku.
Nastala hodina H a minuta M, a nic se nedělo, žádný projev. Velký Guru se nedostavil. Po patnácti minutách z těch deseti přívrženců z řad občanů polovina odešla a po dalších deseti minutách se chtěl rozcházet i zbytek. Na místě je udrželo jen zoufalé volání organizátorů, že "už jedou, budou tu každou minutu".
Po necelé půlhodině jsem odešel i já. Zvědavosti bylo učiněno zadost - vypadá to, že v našem městě jsou lidi ještě normální. A když jsem projížděl městem cestou domů, potkal jsem v protisměru autobus ozdobený nápisy a transparenty dotyčného hnutí. Tak se těch pár přívrženců snad přece jen dočkalo. A je dobře, že si dotyčné hnutí vozí autobusem vlastní publikum, aspoň se nemusí cítit na mítinzích tak osamělí.
Jen tak na okraj, spolu budeme volit už méně jak za dva týdny. A já doufám — ne, já jsem přesvědčený, že ty volby dopadnou dobře.
