Dobré ráno,
jdu si tady trošku postěžovat, vylít si srdce, pro radu, možná se namotivovat. Chtěla bych říct, že miluju běhání, ale není to tak a po posledním lockdownu, kdy to byla jediná činnost, kterou jsem venku dělala, se mi úplně zprotivilo.
A tak jsem poprosila svého kamaráda-trenéra, aby mi sestavil běžecký trénink, abych se do toho zpátky dostala a začala zase běhat s radostí. Včera jsem jeho plán netrpělivě otevřela a zmrznul mi úsměv. Cože? Běhat ráno? Vůbec. Většinou vstávám před 6. hodinou, ale musím mít silný motiv, což je v mém případě ranní káva a dobrá snídaně. S troškou přemáhání vstanu takhle brzo i do fitka na silový trénink. Ale běh? To těžko. Tak se ho snažím ještě přemluvit, že si dám běh na odpoledne a vyměním ho se silovým tréninkem, ale je neoblomný, prý to mám zkusit aspoň první týden.
Tak teda jo. Hlavně nepodcenit přípravu, znám se, takže si večer chystám všechno oblečení hezky k posteli, raději i kontaktní čočky (už to, že pro ně musím ráno do koupelny by mohla být překážka), budík na 5.30, to půjde.
Ráno se probudím, svítí sluníčko, protáhnu se a konec. Nikam nejdu, prostě ne. Posílám svého kamaráda-trenéra zprávou do háje. Toto nebudu dělat! Naštěstí máme až-tě-uvidím-tak-po-tobě-něco-hodím vztah a nevezme to moc vážně. Lehám si zpátky do postele. Běhat fakt ne! Po 10 minutách jsem oblečená a vyrážím. Trošku mě přesvědčilo to, že budu moct 40 minut poslouchat fiXu.
Takhle dlouhých 40 minut jsem ještě nezažila. A to mám dnes regenerační běh 6 km, pro začátek. Ani dobrý pocit po běhu se nedostavil. Pořád doufám a čekám, že to bude s každým dnem lepší a příjemnější a že se to nakonec zlomí a zase mě to začne bavit.
A jak se k běhu (resp. k tomu, co se vám fakt nechce) motivujete vy? Je to hudba, kterou u toho posloucháte nebo nové boty, sparing partner, dobrý pocit po aktivitě? Budu ráda za jakýkoliv tip! Díky ;)
