Tak už si dám zase povyrostla, Terezko.
Přesedlala jsi na sportovní kočárek. Vyměnili jsme pouze nástavbu a teď už tam skoro sedíš.
Když jedeme spolu do obchodu po sídlišti, jsi hodná a ani moc nehýkáš, dokážeš už tam dobře i usnout a frajersky vystrkuješ nožičky všemi směry a já musím dávat pozor abych o ně někde nezavadil...
Přijde mi, že tatínek s kočárkem vyvolává v okolních lidech větší důvěru, obzvláště v osobách starších a ženského pohlaví. To asi proto, že ty si nejvíce dokáží představit, co takové dítě obnáší a ocenit mužskou snahu o jeho péči.
Díky diktování googlu ti můžu konečně napsat tento text, protože psát na mobilu s tebou na klíně je takřka nemožné. Totiž když píšu, tak mi neustále tvoje ručička maká na mobil a chceš si ho vzít jenom pro sebe.
Horší bylo, když jsi mi sahala do internetového bankovnictví. To nebylo moc hezké. Naštěstí příkaz k úhradě nebyl odeslán...
No a teď už začínáš zase hýkat. Už budeme muset jet rychle domů než se rozkřičíš na maximum...
