Omlouvám se za pozdní publikaci výsledků prvního kola soutěže. Tady jsou. Snažil jsem se hodnotit podle nejlepšího vědomí a svědomí, a zároveň podat kvalitní zpětnou vazbu s konstruktivní kritikou. Hlasovat můžete od tohoto okamžiku až do 29.11. do půlnoci pod příslušným článkem.
@Blackadder87
@blackadder87/recenze-severane-norsemen-vikingane
Zajímavý kulturní tip na seriál, který v českých luzích a hájích nepatří mezi ty nejznámější. Vikingové se těší přízni recenzentů, tahle recenze však bohužel nepatří mezi ty nejpovedenější. Text je hozen na papír, respektive vyťukán na klávesnici tak, jak autorovi zrovna přišel na mysl. A spolu s nejistotou v používání čárek i češtiny jako pracovního nástroje. Jsou to i úsměvné maličkosti, ale do opravdové recenze takové chyby prostě nepatří. Kupříkladu „budiž k ničemu“ je imperativ, zatímco „budižkničemu“ je člověk, který se tímto rozkazem dlouhodobě řídí.
V této soutěži nehraje roli jen kvalita textu samého, ale také snaha a vůle zlepšovat se. Za originalitu recenzovaného seriálu jsou pochopitelně body navíc. Myslím ale, že @blackadder87 zdaleka nenapsal to nejlepší, co svede. Recenze připomíná spíš zápis do čtenářského deníku, to je na postup do druhého kola bohužel málo. Věřím však, že když své recenze začne brát autor vážněji, někdy příště postoupí.
@Kreur
@kreur/amerika-zatim-podle-predpokladu
Politická esej či úvaha je ještě o úroveň náročnější útvar než recenze. Očekává se od ní, že autor někomu straní, a proto je dobré, aby nějakým způsobem přiznal, kdo je jeho favoritem. Na rozdíl od zprávy, která by mělo prezentovat fakta tak neutrálně, jak to jen lze. Tou nejtěžší částí eseje pochopitelně není adekvátně prezentovat názor, ten je tady dost elegantně naznačen už v titulku, ale názor podložit fakty a vyargumentovat. Dobře napsanou politickou esej si s gustem přečte i názorový oponent a rozporovat bude nikoli předložená fakta, ale argumenty a závěr. Tolik k obrazu ideálního světa.
Nejsem si jist, kolik takových textů má @kreur za sebou. Ze spousty náznaků tuším, že tenhle je jeden z prvních. O to větší radost mám, když můžu říct, že je velmi dobrý. Dojem kazí hlavně některé gramatické, stylistické nebo typografické chyby (obě strany zvítězili, psaní procent či klasický kámen úrazu – čárky) a místy nevyrovnaný spád textu. I diskuse pod článkem je živá, což je vždy dobrou vizitkou autora. @kreur si rozhodně zaslouží postup do druhého kola.
@greenmask9
@greenmask9/the-expanse-nejrealistictejsi-vesmirne-bitvy
Recenze se nám sešly hned tři, dvě z nich si berou na paškál audiovizuální tvorbu. Tedy zdánlivě. Tento text není recenzí. Pokud doufáte, že se o seriálu dozvíte víc, než kolik vám toho prozradí text distributora, budete zklamáni. Tedy pokud si namísto recenze nechcete přečíst úvahy o tom, jak by mohla vypadat bitva vesmírných plavidel.
Text je napsaný kostrbatě, z úvodu netušíte, zda seriál není budovatelské drama ve vesmírných kulisách, nebo zda se pasáž vztahuje k tomu, co se událo před začátkem děje („V Expanzi lidé kolonizovali většinu měsíců, …“). Nepřidávají mu ani hrubky (vyjímečně namísto výjimečně, shody přísudku s podmětem i nesprávně psaná velká písmena).
Na nějakou hlubší studii vesmírných či vojenských technologií je to málo. Možná by se téma dalo zpracovat jako komparativní analýza filmových a seriálových ozbrojených střetů ve vesmíru, taková práce si však žádá akademičtější přístup a jiný literární styl.
Na postup do druhého kola to bohužel nestačí.
@bucipuci
@bucipuci/mlha-qjhrgw
Pokud si někdo bere k srdci rady a doporučení, které během soutěží nasbíral od svého publika i ode mne, je to @bucipuci. Také tentokrát pustil fantazii na špacír a podařilo se mu napsat skvělou krátkou, a přesto dobře vybalancovanou povídku. Ta čtenáře nepodceňuje, nevnucuje mu žádná vysvětlení proč, jak a k čemu. Je čtivá, má spád i vnitřní logiku. K dokonalosti jí chybí snad jen malinko vyhladit věty, které se nečtou tak snadno jako zbytek textu. Jinak je text bez chyb, a tak si rozhodně zaslouží bojovat o vaše hlasy ve druhém kole.
@xlisto
@xlisto/karantena-den-2
Nebylo by vhodné utkávat se v autorské soutěži o přízeň publika s recenzí chytrých hodinek, a ze zbývajících dvou článků je podle mého vydařenější ten předkaranténní. Pokud bychom chtěli škatulkovat, jde vlastně o reportáž, byť notně netradiční. Autor se nad textem zamýšlel a myslím, že ho po dopsání ještě editoval, pozdější zásahy jsou na některých místech patrné. Čtivosti textu nepomáhají chybějící čárky a nestejnoměrný rytmus, to prvé se dá snadno napravit, to druhé chce hodně cviku a trochu vrozeného či vypěstovaného citu pro jazyk.
Článek je nicméně více než aktuální, chytře podaný a je na něm vidět, že se ho @xlisto nepokusil odfláknout. Proto mu dám šanci ve druhém kole.
@pavelsku
@pavelsku/muj-deda-a-svetove-udalosti
Svižně sepsané vypravování, které může a nemusí být smyšlené. Využití italikou psaných pojmů a sousloví je v tomto případě skvělý nápad. V podobných textech obvykle funguje použití jakékoli formy řeči, tady bych asi volil nějakou formu polopřímé či nepřímé řeči. Konkrétní využití ovšem záleží na tom, jestli je příběh skutečný. A pokud ano, jak se dědeček vyjadřoval.
Najde se i několik vad na kráse, které nejsou nikterak neobvyklé. Čárky trošku haprují, hlavně když dojde na přívlastky těsné a volné. Zapracovat by se dalo i na spádu, dobře nasekané, nebo naopak prodloužené věty mohou dodat napětí. Pointa se ve vypravování trošku ztrácí, děj k ní příliš negraduje. Ale to přikládám tomu, že vypravování je založené na skutečných událostech. A tak je vyzdvihnutí pointy spíše otázkou spisovatelského řemesla než bujné fantazie.
@pavelsku se nicméně právem probojoval do druhého kola.
@ritxi
@ritxi/boure-a-zklidneni
Krátký příběh, který je tak nějak bez konce a začátku. Úvodní část je plná ustálených obratů, které už v češtině znějí jako klišé. V kontextu tohoto příběhu jsou jakousi recyklovanou kulisou, úvodem toho, co má přijít.
Možná autora tlačil čas, když text dopisoval po termínu, každopádně hlavní část příběhu je freska, které by se vešla do tří okének komiksového stripu, aniž by o něco přišla. Může jít o vlastní převyprávění nějakého nekanonického koánu, který však v tomto podání přišel o své kouzlo.
Po gramatické i stylistické stránce je příběh v pořádku, z typografického hlediska je tučně psaná přímá řeč redundantní, zejména kdy se v jedné z promluv vyskytuje kombinace tučného písma a italiky. Příběh nicméně přesto proklouzl do druhého kola.