Když to klapne a aerolinky nám nezruší lety, strávíme zase větší část svátků plus Silvestra ve Španělsku. Život tam je teď skoro stejný, jako býval před covidem. Alespoň v Madridu. Tedy podle informací od příbuzných a kamarádů T. Ve skoro sedmimilionové Comunidad de Madrid mají za posledních sedm dní průměrnou denní incidenci lehce pod 1 000 případů. S téměř jedenáctimilionovým Českem si to srovnejte sami.
Na cestu jsme chtěli zabalit celý kufr sladkostí a dalších pochutin. Máme objednaná dvě kila domácího cukroví. Koupíme pixlu koření na svařák, když to půjde, tak na letišti i medovinu (jasně, na letišti nebude opravdu dobrá, ale přes kontrolu tekutiny nepronesete...) a tak dále. A když jsme u těch sladkostí, koukal jsem na klasické české značky. Kokosky, Esíčka, Polomáčenky, Tatranky, Horalky, Hořičské trubičky... Znáte to.
A jak tak brouzdám, narazil jsem na Firmy.cz tohle hodnocení potravinářského koncernu Mondelez, který očividně nakoupil řadu českých firem. Překvapilo mě, jak se všichni hodnotící shodli. 53 lidí a pokaždé jen jedna hvězdička. Navíc v různých letech, vůbec to nevypadá jako nějaký hromadný útok, což se v takových hodnoceních občas stává.
Opravdu jsou teď produkty Opavie a dalších značek tak špatné? Zejména v porovnání s minulostí? Já nejsem žádný velký znalec ani mlsal, ale přijde mi, že to chutná plus mínus stejně.
A když jsme u toho, co byste koupili do ciziny? Ty nejklasičtější věci jako lázeňské oplatky a Becherovku už samozřejmě naši Španělé znají.