Minulý měsíc byl plný mých běžeckých "poprvé", protože nuda je sviňa. Potřeboval jsem změnit trasy, narušit a nabourat stereotyp, takže jsem si střihnul:
- První opravdu ranní běh v cca 6 hodin (dokonce čtyřikrát v řadě)
- První noční běh (na patnáctikilometrovou trasu jsem vyrazil okolo 23. hodiny)
- Prvních souvislých 30 kilometrů, z čehož se nakonec vyklubal pěknej výlet okolo Chrudimky
Okolí zámku ve Slatiňanech
Kočičího hrádku
A rozhledny Báry
- Poprvé jsem překonal metu 200 naběhaných kilometrů za měsíc (byť to bylo o metry)
- No a vydrápal se (převážně běžmo) na nejvyšší horu Čech
Časy přitom berte s rezervou. Já do toho tréninku řadim i rozcvičky a poběhové uvolnění, takže to tam tempově dost lítá, podle toho, kolik co všechno absolvuju v tréninku i mimo samotnej běh. A někdy je to více (třeba i 45 minut), zatímco jindy méně (5 minut). To vše podle délky trasy, mého moodu a postavení planet v soustavě...
Mimo to, jsem se zase nasoukal po delší době do mostu (byť je to fujky)
a rozvinul svůj stoj na rameni k fázi "jde to pár vteřin bez jedné ruky a možná to půjde, za chvilku na chvilku, i bez té druhé".
