by abrakadabra on Dokumenty
View my bio on VIDEO: https://video.barkoczy.social/c/dokumenty 
Dokumentární film režiséra Martina Slunečka zachycuje neuvěřitelný příběh Artura Radvanského, který přežil šest koncentračních táborů a v Osvětimi se na několik let ocitl v roli osobního sluhy doktora Mengeleho – který, když například žádal o koupel, říkal svému vězni zdvořile: „prosím…" Přes svůj pokročilý věk A. Radvanský s režisérem tři roky navštěvoval místa, kde byl vězněn, aby tak dostál slibu kamarádům, kteří válku nepřežili: že o tom, co se dělo, bude vyprávět světu. Jistě existují mnohá svědectví o holocaustu, a mnoho jich bylo filmově zpracováno. Příběh Artura Radvanského je však pozoruhodný a cenný zejména tím, jak protagonista dokáže bezprostředně vyprávět a jednoduše formulovat základní lidské hodnoty, pocity a potřeby – a tím také vyjádřit podstatu naší existence, kdy dlouhodobé přežití člověka umožní spíše pocit naděje než kus chleba. Artur Radvanský přitom nikdy neobviňoval Němce, ani žádnou jinou skupinu lidí, neboť němečtí političtí vězni mu zachránili život. Artur je vzácný svou empatií, s jakou pohlíží na dávné události a obecně lidskou povahu... Film Mengele mi říkal prosím má zvláštní hodnotu právě v současnosti, kdy se díky dezinformacím zpochybňují základní historická fakta, a s nimi i holocaust. Málokdo asi dokáže nevěřit člověku tak bezprostřednímu, popisujícímu detaily, jaké si nikdo nedokáže vymyslet. A který přese všechno utrpení nezatrpkl. Jestli nás před něčím chce varovat, tak pouze před hloupým davem, který v krizi dokáže převálcovat lidi slušné – zkrátka před nebezpečím fanatismu a populismu.
A. Radvanský se narodil v židovské rodině.
Jeho otec se jmenoval Marek Thüeberger. Narodil se v Jawiszovicích v Polských Beskydách v roce 1888.
V roce 1939 byl vyhozen z gymnázia, protože tam jako Žid nesměl chodit.
Emigranti z Německa utíkali do Československa. Pomáhal jim utéct přes hranice Protektorátu Čechy a Morava.
Byl zatčen gestapem i se svým otcem. Ten o jeho aktivitách vůbec nevěděl.
Přežil šest nacistických koncentračních táborů:
1939 vězení Ostrava a Rawitsch.
1939 koncentrační tábor Buchenwald (říjen 1939–březen 1942).
1942 koncentrační tábor Ravensbrück, (od března 1942).
1942 koncentrační tábor Sachsenhausen (do října 1942).
1942 koncentrační tábor Osvětim (říjen 1942–17.1.-únor 1945 pochod smrti).
1945 koncentrační tábor Mauthausen a Ebensee (únor 1945–6.5.1945).
Po válce zjistil, že celá jeho rodina zahynula.
Byl ve Svazu bojovníků za svobodu a odborář. Od roku 1946 dělal přednášky o holocaustu.
V roce 1946 se oženil se Slovenkou Alžbětou Kürti (* 1918), kterou dříve potkal v Auschwitzu (Osvětim–koncentrační tábor v Polsku).
Ta později těžce onemocněla a roce 2007 zemřela.