Reformy. Měnová 1953. Důchodová 20??

Tak o "reformě" z 30.5.1953 asi slyšel každý. Šlo o to, že tehdy socialistický stát nahnal do výroby každého, kdo mohl trochu chodit, a vyplácel mu mzdu. Jenomže se vyráběly tanky a podobný sortiment. Tudíž nebylo zboží. Fungoval přídělový, lístkový, systém. A fungoval hůř než za Němců.

Lidem se tedy doma hromadily peníze, za které nebylo co koupit. Jak z toho ven? Část peněz se prostě zrušila.

V Sovětském svazu se potichu natiskly nové peníze. Ty se pak od 1.6.1953 vyměňovaly za staré, od toho dne neplatné. A aby byla událost hůře pojmenovatelná, tak mzdy i ceny se pokrátily zhruba na jednu pětinu.

Za prvních 300,- Kčs Vám dali 60,- Kčs. To bylo ještě spravedlivé... Ale co když měl někdo víc? Hotovost nad 50.000,- Vám vyměnili v kurzu 50:1. Pokud jste měli vklady na vkladních knížkách, tak prvních 5.000,- Vám vyměnili 5:1. Ale nad 50.000,- 30:1. Zkrátka jste přinesli nedobrovolnou oběť na oltář budování socialismu...

A ještě jedna věc, na kterou se zapomíná... Byla zrušena platnost všech státních dluhopisů, zrušila se platnost tzv. vázaných vkladů, nejrůznějších rent, pojistek...

Nejstrašlivější dopad měla "reforma" na staré lidi. Za I.republiky u nás existovala deflace. Tzn., že platy a ceny zboží trvale klesaly.

Kdo měl v roce 1920 plat 500,- Kč, měl v roce 1938 plat zhruba 350,- Kč. Pokud si v roce 1920 uspořil 500,-, tak kupní síla stejné částky byla v roce 1938 výrazně vyšší. (I když v roce 1934 československá koruna devalvovala o 16%.)

Lidé byli zvyklí si samostatně spořit na stáří, vyplácelo se to. Zdaleka ne všichni byli účastníky nějakého státního důchodového pojištění. Zejména sedláci ne. Ti spoléhali na instituci výminku...

Cožpak mladý člověk, který měl zdravé ruce... Ale co mohl stařeček, kterému přes noc sebrali 90% úspor? Hodně jich páchalo sebevraždy, zoufalí lidé v noci vyhazovali peníze z oken...

Ale tehdy ještě fungovaly rodiny. Združstevnělí sedláci svoje rodiče umřít hlady nenechali. Utáhli si opasky, přestali si pořizovat další děti... A utáhli to.

Socialismus s lidskou tváří nakonec začal vyplácet důchody i sedlákům na vejminku... Mojí prababičce byl v roce 1968, to jí bylo osmdesát, přiznán důchod 115,- Kčs. (Tehdy měl můj otec, vysokoškolák, plat 1.200,- Kčs a matka, tehdy ještě středoškolačka, 850,- Kčs.) Do roku 1968 živili prababičku její dvě děti.

A ona, prababička, byla ještě čiperka. Chovala králíky, slepice, včely, prořezávala stromy, chodila s nůší na klestí do lesa, obdělávala záhumenek motykou... Umřela v 96 letech.

A někteří, chudí, "reformu" přivítali. Byl u nás jako snad v poslední evropské zemi po válce zrušen přídělový systém...

Od okamžiku měnové reformy ale KSČ ztratila podstatnou část popularity mezi veřejností. Zejména proto, že čelní představitelé státu do poslední chvíle lhali, že se s naší měnou nic nechystá. (Šeptanda samozřejmě říkala opak, u nás se všechno vykecá...)

Někteří, zejména lépe postavení komunisté, dosáhli různých úlev a získali pro sebe a blízké příznivější poměr výměny peněz. Což se neutajilo a vyvolalo ještě více zlé krve.

Od té doby jsem snad deset tisíckrát slyšel: "Jen nešetři, co když přijde zase měna..." Myslím, že finanční gramotnost tři generací byla zformována v jediném dni.

A teď k důchodové reformě. Za bolševika se chodilo do důchodu v 60 letech. Teď je ta hranice taková plovoucí, ale v zásadě je stanovena na 65 let. Před pár dny jsem se dočetl, že se má do penze chodit až v 68. Za pár let se bude psát že v 70, 75, 80... Kdo ví, kde se to zastaví...

Co mají obě reformy společného? Podmínky se mění za pochodu. Člověk si platí pojištění, pár let před důchodem mu řeknou, že ještě musí chvíli vydržet. A přejde ta chvíle, tak ještě chvíli a pak zase další chvíli...

A nakonec dostanou jeho pozůstalí pokutu, že svou smrtí zbaběle utekl z povinnosti přispívat do fondu sociálního pojištění a platit daně...

Ale tím podobnosti končí. V roce 1953 se lhalo, že žádná reforma nebude. Teď se naopak říká, že ta reforma přijít musí. Jenomže tahle vláda si ji politicky na triko nevezme... Žádná vláda, která bude u moci, se do toho nepustí.

A dát si jako volební program zvýšení daní a prodloužení věku odchodu do důchodu... Taková strana se zas nedostane do vlády.

Takže v roce 1953 jen ti nejbystřejší mohli tušit, co se chystá. Dnes naopak, jen ti nejtupější mohou netušit.

Takže... Takže hromadit krypto, nemovitosti, akcie, sbírkové předměty, zlato, stříbro, drahé kamení...

A hlavně dobré skutky. Protože dobrý skutek, jak známo, to je ta nejlepší investice.

H2
H3
H4
3 columns
2 columns
1 column
29 Comments
Ecency