Pro ty, kteří tohle rčení třeba ještě neslyšeli... Omen znamená v latině znamení a nomen je jméno. Celým rčením se chce říci, že jméno charakterizuje svého nositele.
No tak u Indiánů to určitě platilo. A nejen u nich. Původně kolovalo množství jmen, příjmí a příjmení, která něco o svém nositeli říkala. Ale často to byla jména nelichotivá, a tak se jich nositelé zbavovali, jak to jen šlo.
Nějaká taková jména ale přece zůstala. Například slovanská jména v Rakousku. Časem jim nositelé přestali rozumět. Ale i ve slovanských zemích docházelo k hláskovému vývoji, slova zastarávala, nabývala nového významu, nová vznikala...
Tak tři příklady. Pejřil. Tedy Pýřil. Někdo, kdo by se měl za něco stydět. Hrych. To je samozřejmě hřích. Kdo ví, jaký... No a Tatíček. Slovo tat bylo nahrazeno složeninou zloděj. To mi přijde výstižnější moravské slovo kradák... Ale o tomhle jsem vůbec psát nechtěl.
Robert Plaga. Ministr školství. Na to, jak se střídají ministři třeba na zdravotnictví, to je pan Plaga velmi dlouhosloužící... Ale nechci hodnotit jeho činy a jeho už vůbec ne. Jde mi čistě o příjmení. Plaga.
A zase trocha jazykovědy. Klasická latina, latina středověká a současná latina právnická a lékařská, to Vám jsou hodně rozdílné jazyky. Tak třeba v medicíně je plaga mrtvice. Nechtěl bych se jmenovat Mrtvice...
Ale v klasické latině nese slovo význam ještě horší. Znamená to bičování, mrskání. Což také stojí za vysvětlení. Bičuje se bičem, že. Ale ten bič může mít víc pramenů, kožených řemínků. Pak se tomu biči říká důtky, nebo karabáč. Podle jazykového prostředí...
No a na těch pramenech mohou být uzlíky... A v těch uzlících kamínky, nebo různé železné kotvičky, kousky skla... Záleželo vždy na konkrétním nástroji, jak hrozný trest to konkrétní bičování bylo.
Před ukřižováním bývali odsouzenci bičováni těmi nejstrašlivějšími důtkami. Údajně někdy už třetí rána servala maso a obnažila zezadu páteř, nebo žebra. Ano, přeseknout míchu nebyl problém. Fuj. Pryč od toho.
Kdo byl určen k vykonání plagy byl označen za plagiária. Za co se plaga nařizovala? Samostatně třeba za únos římského občana a jeho následný prodej do otroctví.
Od slova plaga pochází i plagiátorství. Římský básník Martialis v 1.století po Kristu byl údajně tak pohoršen tím, že jakýsi básnický neumětel ukradl jeho verše, které recitoval a vydával za svoje, že pro něj žádal právě plagu.
Ve středověku bylo plagiátorství naopak naprosto normální. Naopak. Autor dokazoval svoji sečtělost, když zařazoval celé odstavce cizího textu. Zejména pak z Písma a svatých otců. Dodával tím své práci na váze.
No a z plagy se tala flaga. Flagelum. Flagelanti. Pochopitelná hlásková změna. Zajímavé je, že o inkviziční příručce Malleus Maleficarum (Kladivo na čarodějnice) slyšel snad každý. Ale Flagelum Hereticorum Fascinariorum (Karabáč na čarující kaciře) je skoro neznámý. Mimochodem ano. Fascinovat znamená latinsky očarovat. Kdybyste ve středověku někoho fascinovali, bylo by to na upálení.
Ale i slovo plaga zůstalo při životě. Nicméně změnilo význam. Anglicky plague. Epidemie, mor. V polštině plaga také znamená mor. No, taky bych se nechtěl jmenovat Mor. Pan ministr bude mít nejpravděpodobněji polské předky...
Tak nevím, co můžeme od pana ministra čekat. Ministruje (ministr i ministrant zanamenají v latině totéž, sloužícího) už 4 roky. Ve školství nepomáhá, ale ani nijak výrazně neškodí.
Ale rozhodně doufám, že novináři proklepli jeho vědecké práce.
S morem nebo bičováním asi pan ministr nic společného nemá. Ale to plagiátorství... Už to znáte. Nomen Omen.
