Fotografie nahoře i fotografie pod ní vznikly ve stejný den, včera. Ta dole v IKEA o chvíli dříve.
Ale ta horní je taková fotografióznější, tak doufám, že s ní třeba přilákám nějaký hlas navíc, podbízím se a předřazuji ji...
Čmeláčci si poletují a my chystáme Vánoce, 5.listopad... A proč ne? Že bývaly v našich zeměpisných šířkách a nadmořských výškách Vánoce na sněhu? Bejvávalo... Změna je život.
IKEA... Auta pojížděla po parkovišti na Zličíně a hledala, kde zaparkovat. Obchod přecpaný lidmi. Bufet i restaurace praskaly ve švech. Lidem se daří špatně?
Nebo... Oba rodiče vzpomínali na měnovou reformu z 30.května 1953. Tátovi bylo devět a mámě šest. Oba si na ni pamatovali dobře. Tak to bylo strašné...
Reforma byla vyhlášena v sobotu večer. Od pondělka. V neděli měli někde otevřeno. Lidé se doslova rvali o zboží a služby, za které ještě mohli utratit neznehodnocené peníze... Tak na to jsem si vzpomněl včera v IKEA. Koupit si něco za své ještě neznehodnocené peníze...
A syn se raduje, že potkává stále víc drahých aut. Audi, BMW, Mercedesy, těch už si ani nevšímá. Denně potkáváme Tesly, nějaké to Ferrari, nebo Masserati... Koupit si něco, dokud...
Ukončili jsme včera u tchána s tchýní moštovací sezónu. Umyli, nakonzervovali a uložili jsme udělátka. Ne, že by na stromech a pod nimi nic nezůstalo... Ale počasí už na tuhle práci moc není, pro synka se to už okoukalo a popravdě, mošt mi už leze i z uší...
Za tchánem přišli. Jestli by nešel pracovat pro obec. Trochu v dílně opravovat, trochu uklízet s popelnicí, lopatou a koštětem, v zimě odklízet sníh... Tchánovi je 76.
Nejsou lidi. Teda na práci. Na podpoře jich je na obci dost. Ale ti jsou pracovně nepoužitelní... Nabízeli tchánovi 20 tisíc na ruku na plný úvazek. No uznejte, kdo by za to dneska pracoval? Navíc je to práce málo tvůrčí, nulová možnost kariérního růstu, nenabízeli žádné zaměstnanecké benefity...
Tchán odmítl. Ale z úplně jiného důvodu. Cítí se už soustavné práce neschopen. On nepracoval z kanceláře u PC, ale ve fabrice jako strojní zámečník.
Na dílně od roku 1961. To se ještě na hygienu práce tolik nehledělo. Tchán je nahluchlý, má poničená záda, plíce, chybí mu palec na ruce (fréza je dravec...). Navíc od patnácti do sedmdesáti kouřil.
Proč o tom píšu? Četl jsem v Metru (deníku, jinak jezdím spíš tramvají) článeček chytrého pana doktora z tepla ordinace, že je přirozené pracovat do sedmdesáti pěti let.
Myslím, že se pan doktor mýlí. Přirozené je umřít průměrně ve čtyřiceti, při nulové zdravotní péči samozřejmě. Protože je přirozená asi padesátiprocentní dětská úmrtnost, tak by se tím dost zlepšil genofond lidstva.
No, důchodová reforma jednou přijít musí. Jedna věc je její nutnost pro společnost, druhá přijatelnost pro nás, staré.
Politická strana "Důchodci za sociální jistoty" už tu byla. Nebo ještě je?
Paměť už mi tolik neslouží. Vypadávají mi jména. Nejen dětí, ale i kolegů. A i obecná jména. Občas si prostě nemohu vzpomenout na úplně běžné slovo, jak se to řekne... A vůbec se necítím dvakrát dobře.
Taky se v práci bavíte většinou o nemocích? Ve školách bývají starší kolektivy. Pořád je někdo nemocný, supluje se... Jo a paměť, ta už mi taky neslouží.
Taky mě napadlo založit politickou stranu. Levice, pravice, národ, progrese... Co takhle Strana tlustých? Kdo lobuje za naše práva? A přitom nás brzy bude ve společnosti většina! Nám patří budoucnost!
Co já jsem to ještě chtěl napsat...
