Měl dědeček kolotoč
a vrrr a chrrr a kolotoč.
Sežral mu ho červotoč
a vrrr a chrrr a červotoč.
Kolotoč byl sežranej
a vrrr a chrrr a sežranej,
Dědeček byl naštvanej
a vrrr a chrrr a naštvanej.
Sežral mu i figurky
a vrrr a chrrr a figurky.
Teď prodává vokurky
a vrrr a chrrr a vokurky...
Mělo to strašně moc slok. Můj děda (1910-1981) mi to zpívával jako malému šputnovi, kdykoliv jsme šli okolo Letenského kolotoče. A dost mě tím prudil. No a včera jsem to svému synovi zpíval já... (A dost jsem ho tím prudil.)
Jedenadvacet koní různých velikostí a čtyři autíčka se točí pořád dokola... Prostě karusel. Začínal jsem na autíčkách a postupně lezl na stále větší a větší koně. Každý má své jméno. Opravdu to bývali koně. Koňská kůže, žíně... Všechno je pravé. Co na to milovníci koní?
Pak už jsem na to byl moc velký. Nevím v kolika mě to přestalo bavit, že je to pro mrňata. Naposledy jsem se projel v den maturity. To muselo být v červnu 1985. Nebyl jsem střízlivý. Ale občas tam jezdily i celé svatby z Letenského zámečku...
Provozovala to paní z trafiky v Ovenecké. Měla postiženou dceru a syn chodil do zvláštní školy. Byl jen asi o dva roky mladší než já. Kde je jim konec...Uf. To je dávno.
Tehdy stávala jízda korunu. Ale dalo se to usmlouvat. Dneska je jízdné výrazně dražší, vizte ceduli. Technická památka...
Je to nejstarší kolotoč v Evropě. Spustili ho 1892 na Královských Vinohradech. V roce 1894 ho přemístili sem... Pořád jezdil. Jak za válek, to nevím.
Po roce 1989 zmizela trafika v Ovenecké, zmizela paní s rodinou, kolotoč se zastavil... A teď se znovu spustil. No jo, no. Starci už žijí jenom vzpomínkami.
A pak jsme se šli se synem podívat na výstavku ruské vojenské techniky zničené během bojů na Ukrajině. To ho taky nebavilo.
