Albrecht z Valdštejna, urbanista a krajinný architekt

Víte, nevíte... Karel IV. samozřejmě budoval Prahu podle plánu. Podle náboženského plánu, jak jinak? A to podle plánu Jeruzaléma. Jím stavěné náboženské objekty měly mezi sebou udržovat stejné vzdálenosti jako náboženské objekty v Jeruzalémě. No, zeměměřictví tenkrát nebylo na vysoké úrovni a často nám to falíruje o nespočet sáhů... Ale na tehdejší dobu to bylo co možná nejpřesnější.

A Valdštejn byl sice jen vévoda, ale jeho finanční možnosti a lidské zdroje byly s císařem Karlem minimálně srovnatelné. Jeho ambice jsou dodnes ve hvězdách...

I Valdštejnovi se stala nebesa zdrojem inspirace. Ale tak nějak jinak... Jeho stavby v Jičíně a kolem něj byly zmenšenou obdobou naší sluneční soustavy. Víte, nevíte...?

Právě během Valdštejnova života vrcholil spor mezi Galileo Galieiem a církví... Valdštejn byl katolický konvertita a držel se i církevní, aristotelovsko-ptolemaiovské, koncepce sluneční soustavy. Takže středem vesmíru pro něj byla Země, kolem které se vše otáčelo.

Jeho střed města byl v kostele, který plánoval jako katedrálu. Symbolický kámen měsíce najdeme na nádvoří jeho zámku. Další kameny pak v lipové aleji vedoucí k jeho letohrádku a a další na cestě k jeho budoucí rodové hrobce... Jeho, jeho, jeho, jeho... Komplexem méněcennosti Valdštejn netrpěl.

Lipová alej. Nevypadá to. Ale je dlouha skoro dva kilometry. Jsou to čtyři stromořadí. Uprostřed široká cesta pro kočáry, dnes zatravněná, kde je dost místa pro míjení dvou protijedoucích kočárů. Po stranách užší cesty pro pěší.

Alej byla podle pramenů vysazena asi za hodinu. Nastoupily 4000 vojáků. Každý s malým stromkem a lopatou. Na první výstřel z děla vykopal každý voják jámu. Na druhý zasadil strom. Na třetí výstřel zeminu nahrnuli ke kořenům... Co při tom trvalo tak dlouho? Vyrovnávání, zárkyty... Všude pobíhali důstojníci s pásmy a vyšší důsojníci projížděli na koních.

Valdštejn se o alej staral osobně... Každý strom měl číslo. Když tudy vévoda projížděl a seznal, že mu nejaký strom košatí či odnožuje tak, jak se mu to nelíbilo, číslo si zapsal a dal strom vykopat a nahradit.

Ty stromy samozřejmě už nejsou původní... Staré padají, jsou káceny a za ně vysazovány nové. Jako třeba chrámy v Japonsku. Jsou staré tisíc let, ale dřevo na nich málokdy starší sta let...

A tak má Jičín o zeleň postaráno. Alej najdete mezi městem a letohrádkem. A teď několik kamenů zastupujících nebeská tělesa...

Lidé znali tehdy znali jen sedm planet...

U některých těles si už tehdejší astronomové všimli, že mají měsíce...

No a část kamenů se ztratila. Je vlastně zvláštní, že ne všechny...

O čem budu psát příště? O katedrále, o zámku, letohrádku, hrobce, Valdštejnovi... O každém tématu jeden článek. A deset dalších o Jičíně. Protože Jičín, to není jenom Valdštejn.

H2
H3
H4
3 columns
2 columns
1 column
3 Comments