Tak jsem si nafotil svůj Hrad Lvího rytíře, že o něm zase napíšu. Jenomže se mi ty fotky vůbec nelíbily. Pozadí, světlo... Ono to fotografování nebude tak úplně snadné, jak jsem si myslel. Hrad se nehýbe, ale...
No tak dejme tomu... Dramatická scéna. Najezdníci (pod ukrajinskými vlajkami a v černých přílbách) se blíží k hlavnímu vchodu.
Obyvatelé hradu nevytahují padací most a nespouštějí mříž, ale vyjíždějí do boje. A s výhodou převýšení zahajují protiofenzívu... (Tohle mi podsunul táta..) Mimochodem, na tom koni s červeným přehozem sedí ženská. (Že mám napsat, že to není černoška. A pak se táta začal uchechtávat, že dál o ní přede mnou nic říkat nemůže, že jsem dítě.)
Pootočíme stoličku s hradem ve směru hodinových ručiček na bok. A vidíme, že obránci zapomněli zavřít mříží zadní branku. Stráže pečlivě vyhlížejí, jestli se nepřítel neblíží i z jiných směrů. Včelího hnízda na stromě se lidské věci vůbec netýkají... Nebo je to hnízdo vosí?
A zase pootočíme. Hrad je to určitě hezký, pohodlný. Na nejnižší věži vidíme záchod. Zrovna je prázdný. Všichni jsou na hradbách. Ale figurka se tam nacpat dá... A zespodu se tam dá strkat kopí. (Táta mi občas večer před spaním vypráví. Místo pohádek o dějinách. Tohle je příběh o knížeti Jaromírovi.)
A poslední pootočení. Hrad má ve vodním příkopu i vodní kolo. Ale o tom budu víc psát až se dostanu do vnitřku hradu.
Tak ještě pošleme nad hrad dron a nafotíme ho shora. Ne, nemáme dron. Stačí se naklonit... A nefotit si při tom špičky nohou! Tak znova.
S těmi fotografiemi úplně spokojený nejsem. Budu potřebovat víc lampiček. A za pozadí bílé prostěradlo. Nebo strčím hrad k bílé zdi. Budu o tom přemýšlet. Doufám, že moje příští fotografie budou jen lepší... Myslím, že ještě mám o čem psát.
Pozdravuji @zirkonov ... Jaké nejlepší LEGO máš Ty?