Ve svém poznání jsem došel k určitému závěru. A předem se když tak omlouvám zdejší různorodé víře. Z mého anarchistického pohledu mě však nenapadá nic, proč bych to sem se svědomím nemohl napsat.
Moje úvahy v hlavě se nedají nahrávat, což si myslím je škoda. Ale jednou na to někdo přijde, jak si myslím. No a nebo se to naučím dřív já. Nicméně z určitého teologického rozhovoru mezi mnou éterem a bohem jsme dospěl k finálnímu pohledu na věc že mi nikdo nemůže tvrdit že bůh je dobrej.
A myslím že tahle ta pointa je teď celkem zapsaná v mém anarchistickém pohledu na to co nejsem já. A tím sem dospěl k závěru že by mě zajímalo co na to lidi a že se zeptám Hivu. Zkrátka asi před nějakou chvíli ten tok myšlenek proběhl. To co je důležité není to co to mu předcházelo a důvody které zatím stály, ale ta možnost že jsme k takovémuto bodu dospˇel.
Takže moje otázka zni. Co si myslíte o o tom, že je možné dospět do bodu kdy si myslíte, že bůh není dobrý?
